Potřeba báňského vzdělání se stávala pro rozvoj dolů v monarchii palčivou už během 18. století. Sláva hornických center, které bylo dosaženo v renesanční době, byla vystřídána prudkým úpadkem po třicetileté válce, kdy byla většina důlních děl opouštěna. Jedna z prvních horních škol byla zřizována pro potřeby místních těžařů v Jáchymově (1717), v roce 1763 byla prosazena vysokoškolská výuka hornictví se sídlem v Praze, od roku 1772 byla přesunuta do Baňské Štiavnice. Geologie se tehdy teprve začíná rozvíjet a hornická empirie je v tomto období zásadním zdrojem poznání stavby země, montánní vědy jsou zdrojem pro vědecký výzkum v počátcích průmyslové revoluce.
Hrabě Kašpar Šternberk už v roce 1830 přišel s návrhem na zřízení hornické akademie v Příbrami. Státní aparát ale dlouhodobě uvažoval o centralizaci montánních studií do Vídně a řízení se protáhlo až do roku 1849, kdy bylo povoleno zřízení alespoň odborného hornického učiliště s prvním ředitelem F. X. M. Zippem, který byl velkým znalcem českých ložisek. Ve funkci ho po roce, kdy byl odvolán do Vídně, vystřídal horní rada a báňský odborník světového významu Johann Grimm (1805–1874), který je považován za duchovního otce příbramské horní akademie. Byl jejím ředitelem v letech 1850–1874 a měl hlavní podíl na vybudování její odborné úrovně. 80. léta 19. století byla nepříznivá a akademie se potýkala s nedostatkem prostoru, vyučujících i finančních prostředků. I přes tyto nesnáze si škola udržovala svou odbornou úroveň. Z iniciativy Františka Pošepného zde byla založena první katedra ložiskové geologie. František Pošepný, jenž patří ke světovým zakladatelům tohoto oboru, zde deset let učil a sesbíral zásadní poznatky pro sepsání jeho anglicky psaného díla o genezi rudních ložisek.
Jako významní pedagogové a montanisté v příbramském revíru působili např. Augustin Beer a Josef Hrabák nebo Bohuslav Ježek, jenž se zasloužil o český překlad stěžejního díla Georgia Agricoly – De re metallica libri XII.
Pamětní deska byla instalována v roce 1971 v rámci sympozia Hornická Příbram ve Vědě a technice. Tato setkání se konala každoročně od roku 1962, od sympozia lokálního významu se vypracovala ve významná setkání s mezinárodní účastí. Nebyla jen platformou čistě montanistickou, ale sdružovala odborníky z dalších různorodých oborů jako geologie, matematika či historie. (Poslední sympozium proběhlo v roce 2018, je tak zatím nejdéle trvajícím odborným sympoziem v republice.)
