Busta představuje mladého vědce s jasnou vizí ve výrazu. Na bocích podstavce jsou nápisy:
Zakladatel moderní fyziologie rostlin. Působil v Praze 1851–1859 / Begründer der modernen Pflanzen Physiologie. Er wirkte in Prag 1851–1859.
U paty pomníku je rovněž cedule s česko-anglickým popisem.
Zakladatel rostlinné fyziologie Julius Sachs se jako sedmnáctiletý student gymnázia, po tragických okolnostech spojených se smrtí obou rodičů, ocitl zcela bez prostředků. Díky rodinným vratislavským kontaktům se světoznámým přírodovědcem Janem Evangelistou Purkyně, který mu záhy nabídl pomoc a všestrannou podporu – zaměstnal jej jako svého asistenta – se mohl Sachs věnovat především samotné experimentální botanice. Nezanedbával ale ani svůj kreslířský talent a dovednosti. Purkyně odešel sice v roce 1850 z vratislavské univerzity na univerzitu pražskou, ale již od zimy 1851 najdeme Sachse rovněž na pražské adrese ve Spálené ulici 74, kde se tehdy nacházel nejen fyziologický ústav, ale i byt Purkyňových. Jako Purkyňův asistent připravoval a kreslil mikroskopické preparáty a maloval nástěnné tabule jako učební pomůcky. Spolupodílel se ale i na experimentální práci svého zaměstnavatele a mentora zároveň.
Od roku 1853 se rovněž zapojil mezi první autory časopisu Živa a postupně se z něj stal renomovaný badatel. Do roku 1856 bychom zde napočítali více než 20 jeho příspěvků. Současně publikoval i v německy psaném časopisu Lotos. Po obhájení disertace v roce 1856 a habilitace z rostlinné fyziologie v roce 1857, první a zásadní v oboru, se zcela osamostatnil. V pražské Myslíkově ulici se věnuje svému cílenému bádání, které mu vydobylo celosvětový ohlas, a to zavádění hydroponické kultury – během svých pozorování odhalil, že rostliny mohou dobře růst nejen v půdě, ale i v živném vodním roztoku.
Po odchodu z Prahy v roce 1859 působil Sachs na vědeckých postech na saských lesnických akademiích v Tharandtu, v Bonnu, ale i na polytechnice v Saské Kamenici (Chemnitz), v roce 1867 na Univerzitě ve Freiburgu, od roku 1868 až do své smrti jako profesor a zároveň ředitel Botanického ústavu Univerzity ve Würzburgu. V roce 1875, po tříletém úsilí, mu rovněž vyšly ambiciózní Dějiny botaniky od 16. století do roku 1860 (Geschichte der Botanik vom 16. Jahrhundert bis 1860), které se záhy dočkaly jak anglického (1890), tak francouzského (1892) překladu. Za zmínku rovněž stojí, že část Sachsovy vědecké pozůstalosti spravuje Archiv Národního muzea v Praze.
Bustu významného německého biologa a průkopníka experimentální fyziologie rostlin odhalil 6. května 2014 tehdejší děkan Přírodovědecké fakulty UK Bohuslav Gaš. Program sachsovských oslav připravili hlavní iniciátoři – Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Jana Albrechtová, předsedkyně České společnosti experimentální biologie rostlin ve spolupráci s Katedrou experimentální biologie rostlin PřF UK. Odpolední program slavnostního dne doplnilo odborné kolokvium a vernisáž výstavy Julius von Sachs a počátky rostlinné fyziologie v budově AV ČR v Praze (6. – 28. května 2014), pod záštitou předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše.
Čermáková, L. – Hermann, T.: Julius Sachs jako historik botaniky. Živa, 4/2014, s. LXXVII–LXXVIII.
