Pamětní deska Jaroslava Heyrovského na Malé Straně

„22. 3. 2001“; 1890–1967 

Významnému laureátovi Nobelovy ceny za chemii, prof. Jaroslavu Heyrovskému (1890–1967) byla na Malé Straně 22. března 2001 odhalena jedna z několika jeho pražských pamětních desek. Ve Vlašské ulici 355/9 sídlil v letech 1954 až 1963 Polarografický ústav ČSAV. Heyrovský jej nejen založil, ale i vedl. Ústav se stal unikátním střediskem Heyrovského polarografické školy, která měla mezinárodní ohlas.

 

Profesor Jaroslav Heyrovský (20. 12. 1890 Praha – 27. 3. 1967 Praha) je dosud jediným českým laureátem Nobelovy ceny za chemii. Polarografický ústav, který byl založen v r. 1950, se za Heyrovského v roce 1954 přestěhoval z Opletalovy ulice do domu U Tří růží ve Vlašské ulici. . Stalo se tak v rámci získání nových budov pro nově založenou Československou akademii věd. Heyrovský zde působil jako ředitel až do roku 1963.

Bronzová pamětní deska Jaroslavu Heyrovskému na levé straně průčelní fasády, při vchodu do domu připomíná posledních 13 let výzkumu Heyrovského pražské polarografické školy. Objev polarografické metody v roce 1922 přinesl Heyrovskému celkem osmnáct nominací na Nobelovu cenu, kterou nakonec získal v roce 1959. Na pamětní desce se píše:

V tomto domě / pracoval v letech 1954 – 1967 / laureát / Nobelovy ceny / fyzikální chemik / Profesor / Jaroslav Heyrovský

Deska byla zhotovena z podnětu Akademické rady AV ČR a odhalena v rámci malé slavnosti 22. března 2001, za přítomnosti řady akademických hostů i rodinných příslušníků Jaroslava Heyrovského, dcery Jitky a syna Michaela, který pokračoval dále ve stopách svého otce. 

Svou kariéru Jaroslav Heyrovský začal v roce 1918 jako asistent na Ústavu anorganické a analytické chemie Univerzity Karlovy u profesora Bohuslava Braunera. Svou pozornost obrátil k polarografii z podnětu profesora Bohumila Kučery, s nímž začal spolupracovat. Po čtyřech letech bádání popsal Heyrovský 10. února 1922 nový jev – elektrolýzu na rtuťové kapkové elektrodě. Se svým spolupracovníkem a přítelem Masuzou Šikatou navrhl přístroj (1924-25), který automaticky zaznamenával závislost proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Podle tohoto přístroje byla metoda analýzy nazvána polarografie.

Další modely polarografu vznikaly na konci 30. let 20. století. Po druhé světové válce se polarografie začala uplatňovat i mimo chemický průmysl a největší ohlas měla během 50. a 60. let minulého století. Schopnost rychle a přesně analyzovat složení látek se uplatnila v potravinářství, kde se pomocí polarografie určoval obsah vitamínů nebo nežádoucích pesticidů a těžkých kovů, nebo v medicíně, kde sloužila k analýze tělních tekutin. Dnes se již polarografie mimo vědeckou oblast nepoužívá. Vystřídaly ji metody chemické analýzy, které z ní vycházejí.

Velké uznání sklidil Heyrovského objev i na expozici Československa na výstavě Expo 58 v Bruselu. Díky skupině vědců z Heyrovského polarografické školy vznikly další obory fyzikální chemie i nové objevy, které se aplikují především ve zdravotnictví, při ochraně životního prostředí či při ukládání energie.

Současným centrem, které pokračuje v tradici původního Heyrovského Polarografického ústavu, je Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky (od roku 1972, od roku 1988 se sídlem v akademickém areálu Na Mazance v Praze 8).

 

Literatura a další odkazy

Kvítek, M.: Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Praha, 1994, s. 52–53.

Benešová, O.: Nobelova cena. Historie Nobelovy nadace: laureáti Nobelovy ceny 1901–1996. Praha 1996, s. 36.

Koryta, J.: Jaroslav Heyrovský, Praha 1990.

Stejskalová, K.: Putovní výstava Příběh kapky (brožura), ÚFCH J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.], Praha červen 2021. – URL: http://www.heyrovsky.cz/data/dokument/soubor/pribeh-kapky-brozura_34s_-2021.pdf [7. 7. 2022].

Kalvoda, R.: Hrst vzpomínek na pana profesora Heyrovského a jeho polarografii. Chemické listy 2009/11, s. 880–888. – URL: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_11_880-888.pdf [1. 8. 2022].

Jindra, J.: Odhalení pamětní desky Jaroslavu Heyrovskému. Akademický bulletin, květen 2021. – URL: http://abicko.avcr.cz/archiv/2001/5/obsah/odhaleni-pametni-desky-jaroslavu-heyrovskemu.html [20. 6. 2022].

Hanáček, J.: Sto let polarografie: metoda Jaroslava Heyrovského slaví jubileum. – URL: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Sto-let-polarografie-metoda-Jaroslava-Heyrovskeho-slavi-jubileum/ [7. 7. 2022].

URL: http://heyrovsky.cz [7. 7. 2022].

URL: https://www.jh-inst.cas.cz/cs/history [1. 8. 2022].

Přírodovědecká fakulta UK (Chemie) – Významné osobnosti: Jaroslav Heyrovský. URL: https://www.natur.cuni.cz/chemie/informace-o-sekci/vyznamne-osobnosti/jaroslav-heyrovsky

[20. 6. 2022].

URL: https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1959/heyrovsky/biographical/ [20. 6. 2022].

Bártík, V.: Pamětní desky v Praze: Heyrovský Jaroslav – Na Domě čp. 355 ve Vlašské ulici 9 Praha 1 Malá Strana. – URL: https://www.pametni-desky-v-praze.cz/2020/09/30/heyrovsky-jaroslav-na-dome-cp-355-ve-vlasske-ulici-9-praha-1-mala-strana/ [20. 6. 2022].

MÚA AV ČR, v.v.i., Jaroslav Heyrovský – osobní fond (NAD 302; inv.č. 3917 – videokazeta s přepisem orig. Filmu „Předávání Nobelovy ceny J. Heyrovskému.“); Item (MÚA AV ČR) https://www.mua.cas.cz/sites/default/publicFiles/SOUBORY/2016/11/15/14-49-51/snop-jhchv.pdf [7. 7. 2022].

MS

Zobrazit na mapě