Pamětní deska Jaroslava Heyrovského na Starém Městě

1990; 1890–1967 

Jedna z prvních pamětních desek věnovaná držiteli Nobelovy ceny za chemii, Jaroslavu Heyrovskému (1890–1967) se nachází na Praze 1, na rohu Křížovnické a Kaprovy ulice, a připomíná místo jeho narození. Zde, v domě Na Kocandě, vyrůstal se třemi sestrami a bratrem v rodině významného profesora a rektora Univerzity Karlovy, Leopolda Heyrovského.

 

Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 do rodiny profesora římského práva Leopolda Heyrovského a jeho manželky Kláry, rozené Hanlové, jako čtvrté dítě. Na pravidelných rodinných výletech do přírody sbíral se svým bratrem Leopoldem různorodé přírodniny, včetně zkamenělin a už jako chlapec začal sepisovat vlastní učebnici přírodopisu, kterou i ilustroval. Na Akademickém gymnáziu se mu stal vzorem profesor J. Jeniště, který v něm vzbudil zájem o chemii a fyziku. Heyrovský byl již v mládí velmi činorodý, měl celou řadu koníčků, mezi které patřila především láska k horám a kopaná.

Po maturitě (1909) se nechal zapsat na obory chemie, fyziky a matematiky na Karlově univerzitě. Po dvou semestrech, kdy si uvědomil limity studia oboru fyzikální chemie v Čechách, začal studovat na londýnské University College. Pokračoval u profesora Williama Ramsaye, který obdržel v roce 1904 Nobelovu cenu za izolaci vzácných prvků ze zemské atmosféry. 

V roce 1913 získal na uvedené londýnské univerzitě titul bakaláře přírodních věd. Bývala by následovala postgraduální vědecká stáž v elektrochemické laboratoři u profesora F. G. Donnana, ale tu přerušilo vypuknutí první světové války. V roce 1915 musel Heyrovský narukovat a během války působil jako zdravotník v Čechách i v Rakousku. Zároveň se snažil nadále bádat a využíval i svých výsledků z Anglie. Hned po válce předložil opět na Karlově univerzitě svou disertaci (1918: O elektroafinitě aluminia) tehdejším kapacitám oboru chemie, Bohuslavu Braunerovi a Bohumilovi Kučerovi.

V roce 1922, 10. února, objevil dvaatřicetiletý Heyrovský elektrolýzu kapkovou elektrodou. Svůj objev ještě na podzim publikoval a týž rok byl jmenován na Karlově univerzitě mimořádným profesorem a stal se tak prvním profesorem fyzikální chemie u nás.

Místo narození i doby prvních Heyrovského úspěchů je připomenuto pamětní deskou na rohu ulic Křížovnické a Kaprovy na Praze 1. Desku z bílého mramoru najdeme na zdi novorenesančního domu v úrovni zvýšeného přízemí. Dílo vytvořil akademický sochař Antonín Kulda a bylo odhaleno v roce 1990, ke stému výročí narození Jaroslava Heyrovského. Pamětní deska jednoho z našich nositelů Nobelovy ceny nese tento nápis:

V tomto domě se / 20. prosince 1890 / narodil / akademik / Jaroslav Heyrovský / nositel Nobelovy ceny za chemii

 

Literatura a další odkazy

Kvítek, M.: Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Praha, 1994, s. 52–53.

Benešová, O.: Nobelova cena. Historie Nobelovy nadace: laureáti Nobelovy ceny 1901–1996. Praha 1996, s. 36.

Koryta, J.: Jaroslav Heyrovský, Praha 1990.

Stejskalová, K.: Putovní výstava Příběh kapky (brožura), ÚFCH J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.], Praha červen 2021. – URL: http://www.heyrovsky.cz/data/dokument/soubor/pribeh-kapky-brozura_34s_-2021.pdf [7. 7. 2022].

Gardelka, T.: Pražský pantheon – Jaroslav Heyrovský. URL: https://www.prazskypantheon.cz/index.php/Jaroslav_Heyrovsk%C3%BD [29. 8. 2022].

Přírodovědecká fakulta UK (Chemie) – Významné osobnosti: Jaroslav Heyrovský. URL: https://www.natur.cuni.cz/chemie/informace-o-sekci/vyznamne-osobnosti/jaroslav-heyrovsky

[20. 6. 2022].

Bártík, V.: Pamětní desky v Praze (Heyrovský Jaroslav). URL: https://www.pametni-desky-v-praze.cz/2020/09/29/heyrovsky-jaroslav-na-dome-cp-71-v-krizovnicke-ulici-14-v-praha-1-stare-mesto/ [29. 8. 2022].

Národní památkový ústav – Památkový katalog. URL: https://pamatkovykatalog.cz/dum-na-kocande-15423879 [29. 8. 2022].

MS

Zobrazit na mapě