Josef Stepling, matematik, fyzik a astronom, ale i katolický kněz, je nerozlučně propojen s Klementinem, a to jak s knihovnou, tak i se zdejší meteorologickou stanicí, ve které v roce 1772 začal svá systematická měření, tj. pozorování teploty, barometrického tlaku a měření srážek. Tato měření pokračují až do dnešních dnů a patří k nejstarším souvislým meteorologickým pozorováním ve střední Evropě.
Stepling se záhy po smrti otce přestěhoval se svou matkou z Řezna do Prahy, kde vystudoval malostranskou jezuitskou školu. Již tehdy patřila mezi jím nejvyhledávanější obory matematika s fyzikou. V roce 1733 vstoupil Stepling do jezuitského řádu. Absolvoval noviciát v Brně, filozofická studia v Olomouci, a teologii v Praze. V roce 1747 byl vysvěcen na kněze a začal zde přednášet matematiku a fyziku, již podle Newtona.
Následovala strmá kariéra badatele i císařovnou Marií Terezií podporovaného reformátora nových školských metod, zejména těch univerzitních. Již v roce 1753 se Stepling stal „královským direktorem“ matematických a fyzikálních studií na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, a proto mu byla po zrušení jezuitského řádu (1773) ponechána tamější profesura.
Badatelským centrem jeho výzkumů se stalo pražské Klementinum. Již v roce 1751 byl jmenován prvním ředitelem klementinské hvězdárny, neboť se i na jejím vybudování a zařízení nejvíce podílel. Z dědictví své rodiny, resp. z obnosu 4000 zlatých zakoupil také pro chod hvězdárny řadu soudobých přístrojů a další vybavení.
Prvním a zásadním Steplingovým vědeckým tématem bylo stanovení geografické délky Prahy, a to díky projektu berlínské akademie na vypracování nové geografické mapy Německa (1748). Následující desetiletí pokračoval Stepling v již zcela dovybavené klementinské observatoři i se svými astronomickými výpočty a stále více se zaměřoval na přesné výpočty vzdálenosti Prahy od nultého poledníku (tehdy procházejícího přes ostrov Ferro na Kanárských ostrovech). O geografické poloze Prahy referuje i v roce 1763, kdy vydává svazek drobných matematických i fyzikálních a astronomických sdělení s řadou nových dat.
Steplingovým vědeckým zájmem bylo i téma ochrany proti blesku či bádání o zemětřeseních, konkrétně se věnoval Lisabonskému zemětřesení z roku 1755, a později (trochu i díky němu) geologickým změnám pramenů v severočeských Teplicích. Jeho cílem bylo dopátrat se příčin, které zemětřesení vyvolávají.
Ještě před svou smrtí odkázal Stepling univerzitní knihovně v Klementinu přibližně 600 svazků knih, což se odráží i na nápisu na zdejším mramorovém pomníku. Jeho součástí je amorek od Ignáce Platzera podle Q. Jahna z roku 1780, nápis zní:
IOSEPHI.Steplingi. / DE.literis. / ET. / hac.bibliotheca. / insigniter.meriti. / memoriam.et.exemplum. / posteris.commendat / maria.theresia.avg. / obiit xi.ivl. mdcclxxviii*
Stepling se stal velmi aktivním členem Společnosti pro orbu a svobodná umění v Čechách, založené M. Terezií v roce 1767 a rovněž i Soukromé učené společnosti pro rozvoj matematiky, vlasteneckých dějin a přírodovědy (1773). V novém duchu rozvoje věd vyškolil i řadu svých žáků, kteří pokračovali v jeho odkazu, především Jan Tesánek, Antonín Strnad, Stanislav Vydra a František Josef Gerstner. Na počest Josefa Steplinga byla pojmenována i planetka č. 6540.
Poznámka (překladová)*
[Památku a příklad Josefa Steplinga, vynikajícím způsobem zasloužilého o písemnictví a tuto knihovnu, potomkům poroučí vznešená Marie Terezie. Zemřel 11. července 1778].
Smolka, J. – Vackářová, J.: Josef Stepling (1716–1778) v jeho biografiích a bibliografiích. Praha 2018.
Smolka, J. – Ullmaier, H.: Neznámé listy Josefa Steplinga Maximilianu Hellovi. AUC – HUCP, 2017, LVII/2, s. 79–89.
Smolka, J. – Šíma, Z.: Josef Stepling (1716–1778) a určování geografické délky Prahy. AUC – HUCP, 2017, LVII/2, s. 91–106.
Smolka, J.: Josef Stepling a Royal Society ještě jednou. AUC – HUCP, 2019, LIX/1, s. 161–174.
Stepling Josef. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýčtvrtý díl, Staroženské-Šyl. Praha 1906, s. 107.
