Dne 10. dubna roku 1850 se na sečské návsi narodil do rodiny chudého chalupníka Jakuba Strouhala syn, kterého pojmenovali Vincenc. Odmala mu všichni říkali Čeněk a tato česká varianta původního jména mu už zůstala. Malý Čeněk projevoval velké nadání v místní obecné škole a měl takový talent na fyziku a matematiku, že ho občas nechával učitel fyziky vést hodiny pro své spolužáky. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové a poté se zapsal ke studiu své oblíbené fyziky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se jeho spolužákem stal další významný fyzik a astronom August Seydler. Oba měli štěstí na učitele. V době jejich studia na Filozofické fakultě, kde se fyzika vyučovala, zde působil geniální fyzik Ernst Mach, který si Strouhalova talentu všiml a doporučil ho jako asistenta k prof. Kohlrauschovi do Würzburgu, kde se v té době budoval fyzikální ústav. Mladý Strouhal tak získal šanci pracovat pro uznávaného fyzika a zároveň získat zkušenosti nejenom s laboratorní prací, která byla v Čechách mnohem omezenější, ale také s provozem samostatného fyzikálního ústavu. Ve würzburgském ústavu se Strouhal věnoval studiu magnetismu, mechaniky, aerodynamiky a dalším tématům. V roce 1878 se zde habilitoval prací o třecích tónech. Ve své habilitační práci spočítal konstantu, která dodnes nese jeho jméno – tzv. Strouhalovo číslo udává souvislost frekvence, charakteristického rozměru a měřítka rychlosti periodicky se měnícího proudění. V roce 1882 se konečně a natrvalo vrátil do Prahy, získal místo řádného profesora a zhostil se náročného úkolu vybudovat fyzikální ústav – nejdříve v omezených podmínkách pražského Klementina a od roku 1907 v samostatné budově na pražském Karlově tak vznikl první fyzikální ústav na českém území, který ve své době patřil mezi nejmodernější pracoviště v Evropě. Dnes je jeho původní ústav základem budov pro výuku fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
