Čeněk Strouhal byl významným experimentálním fyzikem přelomu 19. a 20. století, který položil základy experimentální fyziky na našem území. Patřil mezi žáky Ernsta Macha a Friedricha Kohlrausche. Vybudoval první fyzikální ústav a dlouhá léta jej vedl. Zabýval se mnoha fyzikálními obory a je autorem řady základních fyzikálních učebnic. Je po něm pojmenována konstanta Strouhalovo číslo.

Dne 10. dubna roku 1850 se na sečské návsi narodil do rodiny chudého chalupníka Jakuba Strouhala syn, kterého pojmenovali Vincenc. Odmala mu všichni říkali Čeněk a tato česká varianta původního jména mu už zůstala. Malý Čeněk projevoval velké nadání v místní obecné škole a měl takový talent na fyziku a matematiku, že ho občas nechával učitel fyziky vést hodiny pro své spolužáky. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové a poté se zapsal ke studiu své oblíbené fyziky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se jeho spolužákem stal další významný fyzik a astronom August Seydler. Oba měli štěstí na učitele. V době jejich studia na Filozofické fakultě, kde se fyzika vyučovala, zde působil geniální fyzik Ernst Mach, který si Strouhalova talentu všiml a doporučil ho jako asistenta k prof. Kohlrauschovi do Würzburgu, kde se v té době budoval fyzikální ústav. Mladý Strouhal tak získal šanci pracovat pro uznávaného fyzika a zároveň získat zkušenosti nejenom s laboratorní prací, která byla v Čechách mnohem omezenější, ale také s provozem samostatného fyzikálního ústavu. Ve würzburgském ústavu se Strouhal věnoval studiu magnetismu, mechaniky, aerodynamiky a dalším tématům. V roce 1878 se zde habilitoval prací o třecích tónech. Ve své habilitační práci spočítal konstantu, která dodnes nese jeho jméno – tzv. Strouhalovo číslo udává souvislost frekvence, charakteristického rozměru a měřítka rychlosti periodicky se měnícího proudění. V roce 1882 se konečně a natrvalo vrátil do Prahy, získal místo řádného profesora a zhostil se náročného úkolu vybudovat fyzikální ústav – nejdříve v omezených podmínkách pražského Klementina a od roku 1907 v samostatné budově na pražském Karlově tak vznikl první fyzikální ústav na českém území, který ve své době patřil mezi nejmodernější pracoviště v Evropě. Dnes je jeho původní ústav základem budov pro výuku fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Klíčová slova: fyzika; matematika; fyzika; matematicko-fyzikální fakulta; Strouhalovo číslo; Karlov