Eduard Albert se narodil roku 1841 v Žamberku do rodiny hodináře Františka Vojtěcha Alberta. Gymnázium studoval v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové, zajímala ho literatura, poezie i přírodní vědy. Během studií si vzhledem k finančním možnostem rodiny musel přivydělávat doučováním a tak se seznámil s advokátem, Dr. Flanderkou, který ho doporučil ke svému příteli, Dr. Karlu Rokytanskému, věhlasnému anatomovi ve Vídni. Albert se zapsal ke studiu medicíny na vídeňské univerzitě a stal se asistentem K. Rokytanského a byl jeho zapisovatelem při soudních pitvách. Tak získal vynikající znalosti z anatomie a po ukončení studií v roce 1867 se rozhodl vydat na dráhu chirurga. Jeho znalosti i talent mu již za pět let po absolutoriu zajistily místo přednosty Chirurgické kliniky v Innsbrucku. Patřil mezi moderní lékaře, kteří začínali operovat asepticky – tedy s rukavicemi a s aseptickými nástroji, zároveň se věnoval vědě a sepsal velkou učebnici chirurgie. Dodnes je po něm pojmenován tzv. Albertův střevní steh. Postupně se stal obecně známou a respektovanou osobností, léčil císaře Františka Josefa, bádal a cestoval po Evropě. Často se také vracel do svých rodných Čech, které pro něj vždy byly hlavním domovem a které podporoval i při své krátké politické kariéře v rakouském parlamentu. V roce 1881 si v rodném Žamberku postavil letní sídlo, kde trávil stále více času a kam za ním jezdily přední osobnosti české vědy, kultury a politiky. Jeho nevlastní bratr Václav Kumpošt založil populárně vědecký časopis Vesmír. Po Eduardu Albertovi je pojmenován komplex budov Lékařské a Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově.
