Agricolovy spisy jsou psány humanistickou latinou. Vůči jiným učencům se sám vymezuje s tím, že píše pouze o tom, co „sám viděl nebo četl nebo se dozvěděl od věrohodných lidí“ – čímž předznamenává exaktnost budoucích věd.
Přímo k Jáchymovu se vztahuje jeho první dílo Bermannus aneb Rozprava o hornictví. Je psáno formou platonského dialogu a hlavními postavami dialogu jsou skutečné osoby. Ústřední roli dává Agricola hornímu písaři Bermannovi, který provádí dva vzdělané lékaře Ancona a Naevia po jáchymovských dolech. Bermann na jejich přání podává výklad o místních poměrech, místopisu, jednotlivých dolech a posléze ukazuje samotné doly a jednotlivé nerosty. Snaží se s oběma přáteli dobrat správných jmen nerostů, přičemž narážejí na nesrovnalosti v dílech starověkých i současných autorů. Přátelé velebí Bermanna jako muže, který „ s tak velkou horlivostí zkoumá podstatu věcí, nikoliv jen jejich jména, jak to dělá většina lidí“. Právě hledání podstaty věcí – pravdy – je onou hlubší linií dialogu. Rozprava je vnitřním autorovým dialogem, který se ve spisech tehdejších lékařských věd snaží vyznat v moři vzájemného opisování a chyb.
Dialog Bermannus je předznamenáním Agricolova dalšího díla, ve kterém se mu skutečně podařilo zavést pořádek do mnoha terminologických nejasností, sjednotit roztroušené a do té doby opomíjené zkušenosti horníků se starověkými a soudobými spisy. Vzhledem k Jáchymovu je text cenným historickým dokladem tehdejších přírodních i společenských poměrů města v době jeho největší slávy.
Původní litinová deska pomníku byla zcizena, v současnosti je osazena plastovou deskou. Další Agricolův pomník lze navštívit též v Saské Kamenici, kde strávil Agricola zbytek života.
Agricola, G. Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Montanex 2007.
Agricola, G. Bermannus aneb Rozmluva o hornictví. Československá akademie věd, Praha 1953.
Mathesius, J.: Hornická postila s krátkou jáchymovskou kronikou. Národní technické muzeum; Příbram: Komitét sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, 1981 (úvodní stať a překlad: Jan Urban).
