Knihy uskladněné na půdě jáchymovské radnice znovuobjevil chebský archivář Karl Siegel v roce 1871. Knihy ošetřil, pořídil jejich soupis a nechal je nadále uložené v městské radnici, kde naštěstí přečkaly i požár v roce 1873. Tisky pocházejí z let 1425–1629. Většina děl pochází z období renesance z doby největšího rozkvětu Jáchymova a nejvíce přírůstků měla knihovna během působení J. Mathesia. Sbírka obsahuje i 52 prvotisků (tj. knih tištěných v počátcích knihtisku do roku 1500). Ze 17. století, období protireformace, je již jen 7 tisků. Dochováno je zhruba tři čtvrtě původního souboru.
Obsah knihovny odpovídal potřebám školy. Jsou zde díla teologická a humanistická, matematická, astronomická, z oblastí přírodovědy, lékařství či zeměpisu. Najdeme zde klasiky jako Homéra, Sofokla, Ptolemaiovu Kosmografii, Herodotovu Historii, Historiae Animalium Konrada Gessnera s rytinami A. Dürera. Nechybí několik vydání Mathesiovy Sarepty a Agricolových knih, zejména Dvanácti knih o hornictví a hutnictví. Zajímavostí je několik hudebních spisů místního kantora a skladatele Nikolause Hermana, který byl Mathesiovým přítelem a často skládal písně k doprovodu jeho kázání.
Od roku 2020 nalezla Knihovna Latinské školy nové místo v prostorech renesančních sklepení jáchymovského informačního centra, kde je volně přístupná v otevírací době. Expozice prezentuje vizuálně nejpůsobivější unikáty a zároveň nechává vyniknout soubor jako celek, který je světovým unikátem z hlediska obsahu i zachovalosti. Zajímavostí jsou tzv. libri catenati – knihy opatřené řetězem proti odcizení. Působivým doplněním atmosféry expozice jsou nahrávky z hudebního díla N. Hermana.
