Gerty T. Cori, rodným jménem Radnitz, se narodila v roce 1896 do židovské rodiny žijící v Praze. Nejprve byla vyučována doma, od svých deseti let pak navštěvovala dívčí lyceum. Jelikož projevila touhu studovat chemii na univerzitě, bylo třeba, aby složila maturitní zkoušku. Proto si po absolvování lycea v letech 1912–1914 doplnila soukromě vzdělání v latině a přírodních vědách a jako externistka složila v červnu a červenci 1914 ústní i písemnou maturitní zkoušku na C. a k. státním vyšším reálném gymnáziu v Děčíně. Následně se zapsala ke studiu medicíny na pražské lékařské fakultě, kde se seznámila se svým budoucím manželem, Carlem Corim.
Po skončení první světové války a po absolvování studia odešli mladí snoubenci v roce 1920 do Vídně, kde se vzali a začali svou vědeckou kariéru. Záhy však opustili Vídeň i Evropu a trvale se usadili ve Spojených státech, nejprve v Buffalu a poté na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Zde se manželům Coriovým podařil objev průběhu katalytické přeměny glykogenu, za nějž v roce 1947 společně obdrželi Nobelovu cenu. Gerty Cori zemřela v roce 1957 na následky poruchy krvetvorby, která byla zapříčiněná ozářením, jemuž byla vystavována během svého výzkumu účinků rentgenového záření na kůži a metabolismus orgánů.
Pamětní deska byla odhalena v říjnu 2019 při příležitosti oslav 120. výročí od založení Gymnázia v Děčíně.