O založení Šumavského muzea usiloval jeden z nejvýznamnějších znalců rašelinišť v českých zemích Hans Schreiber (1859–1936) už v roce 1907 ve Volarech. Jeho plán se však podařilo uskutečnit až v roce 1923 v Horní Plané ve spolupráci s Gustavem Jungbauerem. V budově bývalého hostince bylo v 16 místnostech muzea prezentováno šumavské přírodní a kulturní bohatství sahající od doby ledové až po první třetinu 20. století. V přízemí byly vystaveny tehdejší nejstarší šumavské archeologické nálezy – z vápencové stěny ve Starých Dobrkovicích – a popsána flóra i fauna doby ledové. V prvním patře byla představena geologie Šumavy s 200 druhy šumavských hornin, které pro muzeum shromáždil H. Schreiber. Nacházela se zde také místnost týkající se šumavských zvířat a ptáků, motýlů či brouků, dále šumavských hub (bylo popsáno 90 druhů) a také lesů. V jedné z místností byla tematizována šumavská rašeliniště, což vycházelo také z iniciativy H. Schreibera. Po smrti tohoto významného odborníka se součástí muzea stala místnost nazvaná jeho jménem – Hans Schreiber-Stube – a v této byl uložen také jeho archiv, obsáhlá knihovna čítající 1986 svazků nebo jeho sbírka map a obrazů. Tyto podklady měly nezměrnou vědeckou hodnotu a byly k dispozici přicházejícím badatelům. Vedle dalších místností, které prezentovaly širší šumavský kulturní rámec, např. výrobu skla, papíru či druhy krojů, byla pozornost muzea zaměřena také na významnou šumavskou osobnost Adalberta Stiftera. V letech 1945–1949 bylo muzeum uzavřeno a k jeho opětovnému otevření již nedošlo. Muzejní sbírky a knihovna se staly součástí Okresního vlastivědného (dnešního Regionálního) muzea v Českém Krumlově a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Dnes se v budově bývalého Šumavského muzea nachází dětský domov a základní škola.