Lumpepark – první středoevropská ptačí rezervace

1908–1945 
První středoevropskou ptačí rezervaci založil ústecký velkoobchodník Heinrich Lumpe. Byla zřízena v centru průmyslového města s cílem vychovávat společnost k ochraně ohrožené přírody. Mezi lákadla pro návštěvníky patřily mj. hradní zřícenina, trpaslíci, zkameněliny a vodotrysky. Lumpepark se zařadil k nejvyhledávanějším turistickým cílům na Ústecku. Ročně ho navštívilo až 60 000 návštěvníků.
 
„Lumpepark“ byl první středoevropskou ptačí rezervací, založenou velkoobchodníkem a mecenášem Heinrichem Lumpem v Ústí nad Labem. Lumpe koupil tříhektarový pozemek uprostřed průmyslové metropole a velkými investicemi přetvořil nehostinné místo v ptačí eldorádo. Na skalní srázy nechal navézt několik set povozů úrodné půdy. A do ní vysázel tisíce rostlin, stromů, keřů a květin. Na pracích se podíleli zahradní umělci z Čech i Německa. Zavedl na pozemek pramen, kterým napájel potůčky, rybníčky, fontány a vodotrysky. Neopomenutelnou součástí projektu bylo oplocení a rozmanité zábrany a pasti proti vniknutí koček a jiných šelem. Práce vrcholily v roce 1914, kdy vyrostly nejatraktivnější stavby areálu – Jindřichův hrádek (Heinrichsburg) a jeskyně (Grotta). Obě stavby měly jedinečný vzhled daný nezvyklým materiálem – byly postaveny z vápence se zbytky zkamenělin.
Při zřizování parku měl zakladatel na mysli dvojí účel. Předně chtěl v době masivního rozvoje průmyslu poskytnout ohroženému ptactvu útulek pro péči a ochranu. To se brzy naplnilo a v parku se zabydlely desítky druhů ptactva. A pak chtěl přesvědčit běžného člověka o veliké důležitosti a užitečnosti ptactva. Proto svůj soukromý ptačí ráj trvale zpřístupnil veřejnosti, vyjma období zimního krmení a jarního hnízdění. Roční návštěvnost se pohybovala mezi 40 až 60 tisíci. Mezi hosty se objevil i jeden z nejvyšších církevních hodnostářů Vatikánu, kardinál Bonaventura Ceretti, který se po zážitku z Ústí přimluvil u papeže, aby prohlásil vatikánské zahrady za hájemství ptactva. Po Čechách vzniklo několik dalších parků odkazujících na Lumpeho inspiraci. Po smrti zakladatele pokračoval v jeho díle synovec Alfred. Po poválečné konfiskaci pozemků se „Lumpepark“ stal základem nové zoo, která dodnes ve svém areálu uchovává část původních Lumpeho atrakcí.
 
Literatura a další odkazy
Krsek, M.: Heinrich Lumpe, „Otec evropského ptactva“ a jeho význam v dobové ochraně přírody (diplomová práce). FF UJEP: Ústí nad Labem 2009.
Marx, W.: Heinrich Lumpe, Leben und Wirken eines Natur- und Menschenfreundes. Ústí nad Labem 1922.
mk, jam
Zobrazit na mapě