Deska byla odhalena 15. září 2010 u příležitosti 12. konference pořádané Českou společností experimentální biologie rostlin ve dnech 14. až 17. září 2010. Pamětní deska z černého mramoru s bustou Bohumila Němce je autorským dílem sochaře Jindřicha Zeithammla a nese nápis:
BOHUMIL NĚMEC / 1873–1966 / ČESKÝ ROSTLINNÝ / BIOLOG SVĚTOVÉHO / VĚHLASU ° REKTOR / UNIVERZITY KARLOVY / A ZAKLADATEL PŘÍRO /-/ DOVĚDECKÉ FAKULTY.
Bohumil Němec se řadí mezi významné osobnosti biologických věd – přírodní vědy vystudoval u Františka Vejdovského, v roce 1899 se ještě na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze habilitoval příspěvkem k fyziologii a anatomii buňky. Již o pár let dříve dostal místo asistenta Botanického ústavu české univerzity u Ladislava Čelakovského. Od roku 1903 vedl Ústav fyziologie rostlin a v roce 1907 se stal nejmladším řádným profesorem. Byl jedním z těch, kdo roku 1908 inicioval rozdělení Filozofické fakulty na dvě části: filologicko-historickou a matematicko-přírodovědnou a posléze, již jako její děkan (1919) a poslanec Národního shromáždění samostatné republiky, se zasloužil o vyčlenění přírodních věd jako samostatné fakulty, vyhlášené 24. června 1920. V letech 1921–1922 byl rektorem UK a v roce 1953 byl jmenován akademikem ČSAV. V jeho ústavu se konaly první přednášky o genetice.
Neocenitelná je jeho práce badatelská a popularizační. Do povědomí se zapsal jako zakladatel české rostlinné anatomie, fyziologie a experimentální cytologie. Konkrétně se zabýval extrapolací metodik a experimentálních zásahů uplatňovaných na zoologických objektech. Světovost mu zajistila jeho statolitová teorie, jež v lokalizaci škrobových zrn v kořenových buňkách nalezla signál geotropismu, orientaci růstu a ohýbání kořene pod vlivem zemské tíže (1900). Rovněž byl první, kdo dokázal experimentálně navodit polyploidii, tedy zmnožení chromozomální sádky buněčného jádra působením chemických látek (1904).
Senzací se stal Němcův objev hromadění zlata v rostlinách i tzv. Němcův fenomén – objev změny pylových zrnek v zárodečné vaky v hyacintu. Jako popularizátor vědy působil v letech 1910 až 1914 v redakci časopisu Živa a v roce 1923 obnovil populárně vědecký časopis Vesmír, který vedl a kde se autorsky spolupodílel na více než 20 ročnících (1923–1944). Velmi rozsáhlá je i jeho vlastní publikační činnost.
Bohumil Němec se od mládí angažoval politicky. Za války byl členem Maffie, hlavního orgánu domácího odboje během první světové války, posléze působil rovněž jako poslanec (1918–1920) a senátor (1920–1929) za Národní demokracii, roku 1935 kandidoval i na funkci prezidenta republiky po Masarykově abdikaci. Nelze opomenout, že vinou své meziválečné politické angažovanosti upadl v letech 1945 až 1953 v nemilost.
Svatoš, M. a kol. 100 let Přírodovědecké fakulty UK: 1920-2020. [Praha] 2020, s. 14–17.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 1920-1998. Praha 1998, s. 9–21, 41.
Němec, B. et al. Vzpomínky. Praha 2020.
Krekule, J.: Odhalení pamětní desky Bohumilu Němcovi. Živa 5/2010, s. LXX.
Další zdroje – heuristika (osobní data a badatelský odkaz):
MÚA AVČR, v.v.i. (vědecká pozůstalost), Památník národního písemnictví (Literární pozůstalost).
