Na domě U Jednorožce či U Kamenného beránka na Staroměstském náměstí je umístěna jedna ze tří pražských pamětních desek věnovaných Albertu Einsteinovi, který v letech 1911 a 1912 působil na pražské Německé univerzitě v tehdejším Ústavu pro teoretickou fyziku. Ve zdejším soukromém salonu rodiny Fantovy se pravidelně konala setkání filozofického kroužku „Fantakreis“. Scházela se tu řada významných osobností z tehdejší židovské intelektuální společnosti, např. Franz Kafka, Max Brod, Rudolf Steiner, filozof Christian von Ehrenfels či profesor matematiky Georg Pick. Zdejší vyhlášené večery u Berty Fantové, rozené Sohrové (1865–1918) patřily hudbě a umění. Sem v době svého pražského pobytu docházel i Einstein, který zde zpravidla v doprovodu klavíristky Otýlie Nagelové či spisovatele Maxe Broda hrával na housle. Pražský pobyt však pro Einsteina znamenal především důležité pracovní období – získal zde svou vůbec první řádnou profesuru a publikoval práci o gravitačních čočkách, jevu založeném na ohybu světla v gravitačním poli.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena ke 120. výročí narození vědce, 14. března 1999, kdy se rovněž u této příležitosti uskutečnil slavnostní seminář na Karlově Univerzitě. Námět desky vznikl z podnětu historiků Aleny Šolcové (ČVUT) a Michala Křížka (Matematický ústav AV ČR), a za finančního přispění Nadace Franze Kafky. Autorem výtvarného zpracování je akad. sochař Zdeněk Kolářský. Na spodní části bronzové pamětní desky jsou názvy institucí, které se zasloužily o přípravu a výrobu desky: Jednota českých matematiků a fyziků a Magistrát hl. m. Prahy, mezi nimi je malý pražský městský znak.
Einsteinův pohled směřuje k Staroměstskému orloji a výtvarný koncept vrypů, lineárních znaků i známé rovnice na pravé straně od profilu vědce má znázorňovat první úvahy o obecné teorii relativity, ohyb světelného paprsku v blízkosti Slunce v načrtnuté křivce nad Karlovým mostem, po němž Einstein procházel cestou do Klementina na přednášky. Most pak symbolizuje spojení mezi tvořivou fantazií a základem vědeckého poznání.
Na počest nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1921 (vysvětlení fotoelektrického jevu) byla mimo jiné pojmenována i fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein. Praha také ještě v roce 1921 přivítala Einsteina podruhé.
Šolcová, A. – Křížek, M.: Nová pamětní deska na počest Alberta Einsteina.
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 43/1998, č. 3, s. 258–261. – URL:
http://dml.cz/dmlcz/141001 [12. 10. 2021].