Pražská metropole nabízí hned několik Einsteinových pamětních míst. Kromě novoměstské Viničné i na Staroměstském náměstí, v Lesnické ulici na Smíchově a rovněž tak pojmenování ulice v Petrovicích na Praze 10. Jeho pamětní deska u schodiště ve vestibulu nynější Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve Viničné ulici upozorňuje na jeho více než roční působení v této univerzitní novorenesanční stavbě, shodou okolností dostavěné v roce Einsteinova narození.
Reliéf hlavy Einsteina na desce z laminátu patinovaného na bronz, se stručným textem a životními daty, byl osazen k 10. výročí jeho úmrtí v roce 1965. Autorem reliéfu je sochař Petr Šturma (1930–1995). O umístění a odhalení desky se zasloužila tehdejší vědecká rada Přírodovědecké fakulty UK.
Alberta Einsteina přivedla do Prahy možnost získat lépe honorovaný post řádného profesora na tehdejší Německé univerzitě, a to po penzionovaném profesorovi matematické fyziky Ferdinandovi Lippichovi, který v letech 1883 až 1884 působil i jako první rektor nově vzniklé Německé univerzity v Praze. Einstein se tehdy (1910) zúčastnil i výběrového řízení a byl vědeckou komisí zvolen za prvního kandidáta. Záhy obdržel jmenovací dekret s účinností od 1. 4. 1911, aby mohl přednášet již v letním semestru. Zároveň byl jmenován přednostou Ústavu pro teoretickou fyziku.
Einstein přichází do Prahy z Curychu, kde nejen absolvoval polytechniku (1900), ale také získal zásadní vědecké hodnosti – v roce 1905 doktorát a v roce 1909 i mimořádnou profesuru (habilitoval se v Bernu v roce 1908). Do Curychu se také Einstein z Prahy vrací již v srpnu 1912 s celou rodinou, protože tam dostal nabídku řádné profesury na tamější technice.
V Praze měl Einstein prvně v životě dostatečně zajištěnou existenci – jeho služné činilo 6400 K (korun) ročně, s aktivním příplatkem 1472 K. Na přestěhování s rodinou do Prahy mu byl uvedeným dekretem z 13. ledna 1911 přidán jednorázový příspěvek 2000 K a rovněž dostal doporučeno, aby v brzké době požádal o rakouské občanství. Zpravidla přednášel každý den ráno v Klementinu – mechaniku, termodynamiku, nauku o teple, molekulární teorii tepla, mechaniku kontinua a mechaniku soustav hmotných bodů. Dalších 800 K jako roční odměnu obdržel za vedení pravidelného dvouhodinového pátečního semináře, který se konal ve Viničné, kde měl Einstein i svou hlavní pracovnu.
V Praze Einstein pracoval na gravitačních čočkách, jevu založeném na ohybu světla v gravitačním poli i na základech své teorie obecné relativity – první srozumitelný výklad principu relativity vyšel již v roce 1911 v časopise Přehled.
Einstein čerpal své poznatky nejen ze soudobé vědecké literatury, ale i z aktivních diskuzí s kolegy, např. s Georgem Pickem i s Václavem Heinrichem, pozdějším ředitelem Astronomického ústavu UK či s rodinou profesora indologie na Německé univerzitě, Moritze Winternitze, a často navštěvoval především své kolegy z pražského německého přírodovědného spolku Lotos.
Havránek, J.: Ke jmenování Alberta Einsteina profesorem v Praze (včetně přepisu archivních materiálů), Acta Univ. Carol. – Hist. Univ. Carol., 17/2, 1977, s. 105–130.