František Gogela se narodil v mlynářské rodině v Podhradní Lhotě nedaleko Rajnochovic. Velký zájem o přírodní vědy ho provázel již během studia na piaristickém gymnáziu v Kroměříži. Zde byl jedním z jeho učitelů přírodovědy a fyziky uznávaný botanik a mineralog František Xaver Veselý, který se narodil v Rajnochovicích, tedy místě, kde Gogela později deset let působil jako katolický duchovní. V době studií se Gogela intenzivně zajímal nejen o botaniku, ale také o entomologii a ornitologii. Po kněžském vysvěcení krátce působil na několika místech na Moravě (v Kyjově, Bílovicích u Uherského Hradiště nebo Hukvaldech) a v této době začal publikovat své první botanické práce. Od roku 1897 působil jako duchovní ve svém rodišti. V této oblasti prováděl intenzivní botanické mapování a stal se jedním z největších znalců karpatské květeny. Gogela si v tomto období vedl podrobné floristické záznamy, zakládal herbáře a sbírky mechorostů, vedl korespondenci s předními přírodovědci a objevoval na Moravě nové rostliny – pérovník pštros (Struthiopteris germanica), puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica) nebo řeřišnici třílistou (Cardamine trifolia). Výsledky svých výzkumů publikoval česky i německy nejen jako statě v odborných časopisech, ale také jako rozsáhlejší práce, např. Květena okolí místeckého, což byl přehled systematicky řazených rostlin opatřený komentáři, vycházející v letech 1890–1899, dále Květena Beskyd moravských z let 1903–1906. Gogela popisuje v řadě statí také květenu Hostýnských vrchů, jeho souborné dílo Květena horstva hostýnského z roku 1913 však zůstalo nedokončeno. Na floristickém výzkumu pracoval Gogela s velkým nadšením více než 30 let. Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí věnoval Gogela nejen sbírku 39 mechů, ale během let 1898–1907 také tzv. Valašský herbář, který čítal 1 000 rostlin. Tento herbář, který dokládá valašskou regionální flóru, se později stal základem tamějších muzeálních botanických sbírek. Rostliny z hostýnského okolí obsahoval tzv. Hostýnský herbář, který obsahoval 900 rostlin. Tuto sbírku Gogela věnoval Svatohostýnskému muzeu. Gogelovo jméno nesou mezidruhoví kříženci rodu Carex a Rosa, Rosa Gogelana a Carex Gogelana. Od roku 1907 Gogela působil jako duchovní v Třeběticích u Holešova, takže se do své rodné krajiny mohl opakovaně vracet. V Třeběticích také 27. 2. 1922 zemřel.
Pamětní deska Františka Gogely byla na budově fary, která se nachází vedle rajnochovického kostela, umístěna z podnětu ředitele tehdejšího Městského vlastivědného muzea v Holešově, Josefa Svátka 21. 9. 1969.
Gogela, J. st., Gogela, J. ml.: P. František Gogela (1854–1922). In: Zálhotský sborník. 1993, s. 16–17.
Kašparová, M.: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. 1995/5, s. 41–42.
Neznámý autor: František Gogela. In: Zálhotský sborník. 1931/5, s. 23–28.
Internetový zdroj:
Popelářová, M..: Gogela František, Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti. URL: https://www.ms-cbs.cz/osobnosti/gogela-frantisek/ [22.8.2021].
