- 1932
Basníkovi a přírodovědci Johannu Wolfgangu Goethovi (1749–1832) byly vystavěny v Čechách, převážně v oblasti západočeských lázní, které pravidelně navštěvoval, desítky pomníků. Goethe se o Aši zmiňuje v denících většinou negativně, ale místní pomník patří k nejhezčím. Goethe je zde vyobrazen s minerálem v ruce, což odkazuje na jeho místní geologická bádání.
Goethe byl v Čechách mezi léty 1785–1823 na sedmnácti cestách. Město Aš bylo prvním místem, kudy projížděl přes hranice, a obvykle pak pokračoval po chebské silnici dál do Chebu. Hned při vjezdu do Čech ho čekalo několik geologických zajímavostí: nad silnicí několik kilometrů za Aší se nachází výchozy křemenného valu a naleziště minerálu egeranu (dnes přírodní památka Goethovy skalky, Hazlov), kde bývala první zastávka. Na místě tohoto pravidelného zastavení byla osazena pamětní deska již v roce 1846. Mezi Hazlovem a Chebem přitahovala vždy Goetha vyhaslá sopka Komorní hůrka, dějiště vědeckého sporu tzv. neptunistů a plutonistů.
Básníkova socha v Aši stojí na podstavci uprostřed kašny. Postoj sochy vyjadřuje badatelské zaujetí a zároveň potěšení nad nalezeným minerálem, který drží Goethe v ruce. Po stranách podstavce jsou reliéfy odkazující ke Goethovým literárním dílům a rovněž letopočty, kdy se v Aši zastavil. Pomník byl vztyčen při Goethovských oslavách ke stému výročí básníkova úmrtí v roce 1932. Autorem pomníku byl českoněmecký výtvarník Johannes Watzal (1887–1945). Přestože Goethe jednou v deníku označil Aš za „nejodpudivější místo v křesťanském světě“, tento monument patří k nejzdařilejším ve smyslu Goethova vztahu k Čechám (Böhmen).
- Literatura a další odkazy
Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, s. 398–403.
Babušíková, D. : Nejzápadnější město Čech v proměnách času. Historie Aše ve vyučování vlastivědy. Diplomová práce. Fakulta pedagogická západočeské univerzity v Plzni. 2015.
- MZ
- Zobrazit na mapě