Budoucí fyzik a rektor pražské univerzity, František Adam Petřina, se narodil v Semilech v rodině chudého krejčího. Vychodil obecnou školu a vzhledem k finanční situaci rodiny se vyučil tkalcem. Jelikož ale velmi toužil po vzdělání a ve volném čase studoval všechny možné odborné spisy, které se mu dostaly do rukou, zapsal se díky podpoře semilského faráře na jičínské gymnázium. To absolvoval s výborným prospěchem a zapsal se ke studiu na pražské univerzitě, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Bez financí a podpory rodiny se živil jako soukromý učitel u významných měšťanů a šlechty a jeden čas působil i jako vychovatel budoucího knížete Windischgrätze. V roce 1836 konečně získává na univerzitě doktorát a otevírá se mu cesta k vysněnému akademickému působení. Nejdříve působil na lyceu v Linci, ale prošel si i fyzikálním kabinetem ve Vídni u prof. von Ettinghausena. Postupně si získal skvělé renomé a byl jmenován profesorem fyziky na pražské univerzitě. Stal se tak jedním z úplně prvních českých profesorů fyziky u nás, neboť do té doby byl pedagogický sbor složen hlavně z německy mluvících profesorů. Zde se už naplno věnoval vědě. Jeho hlavním oborem bylo studium elektřiny a magnetismu, věnoval se také galvanismu a byl prvním elektrochemikem na našem území. Psal práce teoretické, ve kterých zastával fluidní teorii elektřiny, i práce experimentální, které se nejčastěji týkaly konstrukce různých elektrických přístrojů. Navrhl konstrukci rotačního přístroje, předchůdce elektromotoru, zkonstruoval magnetoelektrický stroj pro tvorbu elektrického proudu, konstruoval baterie a vylepšoval telegrafní přístroje. K jeho nejznámějším vynálezům, jenž byl používaný v elektrotechnice ještě dlouhá desetiletí po jeho smrti, bezesporu patří tzv. Petřinova spirála – přístroj na přerušování proudu.
JINDRA, J.: František Adam Petřina (1799─1855). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 51/2006, č. 4, str. 327─336.
JINDRA, J.: První český univerzitní profesor fyziky. Akademický bulletin AV ČR, 12/2005.
