Alois Martin David se narodil v rodině venkovského statkáře v Dřevohryzech, vesničce nedaleko tepelského kláštera. Jeho přirozené zvídavosti si všiml místní osvícenecky smýšlející opat, hrabě Trautmannsdorf, a svěřil ho pro přípravu ke studiu na klášterním gymnáziu místnímu faráři. Na gymnaziální studia skutečně pak ve 12 letech nastoupil a po jejich ukončení odešel do Prahy, kde pokračoval zejména studiem matematiky, fyziky a astronomie. Studium těchto předmětů zavedl v Praze na univerzitě jezuita Josef Stepling. Díky němu se začaly vyučovat diferenciální a integrální počet a newtonovská fyzika. Stepling určil jako první astronomické souřadnice Prahy a inicioval pravidelné vedení meteorologických záznamů. Klementinská kolej se stala místem, kde se rodila novověká osvícenská věda. Jezuitský řád jako hlavní nositel tohoto směru však byl paradoxně právě osvícenskými reformami v roce 1773 zrušen. Do tohoto prostředí přichází v roce 1776 studovat mladý Alois Martin David. Navštěvuje přednášky Steplingova nástupce – prof. Tesánka, věnuje se newtonovské fyzice a později sepisuje i Newtonův životopis. Vstoupil do premonstrátského řádu v Teplé, absolvoval studium teologie a byl vysvěcen na kněze. Jeho cesta ale vedla zpět do Prahy, kde se stal nástupcem Antonína Strnada na klementinské hvězdárně. (A. Strnad, Steplingův žák, byl předsedou Královské české společnosti nauk, zahájil systematický sběr meteorologických dat v Klementinu a na dalších stanicích v Čechách, ale předčasně zemřel v roce 1799 na tuberkulózu.) Zde se zdokonalil v používání astronomických přístrojů a vypočítal astronomické souřadnice dalších hlavních českých měst, na jejichž základě bylo možno sestrojit nové přesnější mapové dílo Čech. To si zvolila za cíl i Královská česká společnost nauk, kde publikoval David své vědecké práce, a stal se jejím sekretářem a posléze i předsedou. Jeho věhlas sahal až za hranice, astronomická i topografická měření prováděl na mnoha místech v Evropě, byl členem mnoha společností v oborech od astronomie přes kartografii, zemědělství, meteorologii až po historii. Patřil ke spolku zakladatelů pozdějšího Národního muzea, v roce 1816 byl zvolen rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Dosáhl snad všech myslitelných vědeckých postů a vyznamenání, včetně titulu císařského královského rady. Na poslední dva roky života se kvůli zhoršujícímu se zdraví uchýlil zpět do kláštera v Teplé. V klášteře již dříve jeho přičiněním byly vedeny pravidelné meteorologické záznamy a v klášterní zahradě a na nedalekém Branišovském vrchu byla zřízena observatoř. Alois Martin David sám sestrojil mnoho měřicích přístrojů, používal vlastnoruční barometr jak k meteorologickým sledováním, tak k určování výšky. Spolu s F. J. Gerstnerem, A. Strnadem a J. Tesánkem byl pokračovatelem Steplingova díla ─ budování matematických základů novověké vědy.
