Chomutovský zoopark patří mezi mladší české zoo. Jeho základy byly položeny v polovině 70. let 20. století místním nadšencem, Walterem Markelem. Ten přišel s velkorysou myšlenkou vybudovat v přírodní oblasti u Kamencového jezera rozsáhlý areál lesoparku. Od skromných začátků, kdy neměl lesopark statut zoologické zahrady a k vidění byla spíše méně náročná evropská zvířata a vodní ptactvo, se areál rychle rozvíjel až k dnešní podobě moderního chovatelského zařízení, které je svou rozlohou 112ha největší zoo v České republice. Součástí zoo je i od roku 2011 skanzen podkrušnohorské vesnice a od konce 90. let i areál eurosafari, výběhu pro volné vyjížďky mezi zubry, jeleny, muflony či sajgami. V zoo se nachází průchozí voliéry i noktunária. Mezi největší lákadla patří zubři, pandy červené a tuleni.
Nápad na zbudování památníku dostalo vedení zooparku v polovině 90. let. Na volném prostranství poblíž unikátního kaštanového sadu z poloviny 17. století byla nejdříve umístěna pamětní deska vyhubeným druhům. Následně byl připraven projekt hřbitova prostřednictvím sochařských sympozií, přičemž sochy autoři věnovali Nadaci na ochranu fauny Evropy a zoopark je má bezplatně zapůjčené. Dalším symbolickým místem se stejným poselstvím byl i recesistický „výběh“ pro ropáka bahnomilného, fiktivního zvířátka z ekologicky laděného absolventského filmu Jana Svěráka. Po právních sporech s autorkou výtvarné předlohy filmového ropáka, Barborou Šalamounovou, bylo vedení zooparku nuceno výběh zrušit a plastiky odstranit.
