Kögler se narodil v roce 1899 v Krásné Lípě do chudých poměrů. Ačkoliv od mládí prokazoval živý zájem o přírodu, nemohli mu jeho rodiče dopřát náležité vzdělání. Vyučil se tedy pletařem a pracoval na různých pozicích v místních textilkách. Přírodovědě se nadále věnoval ve svém volném čase jako laik, avšak na vysoké úrovni. Od roku 1926 spolupracoval se švýcarskou federální observatoří v Curychu a poskytoval jí záznamy svých pozorování. Jeho náčrt polární záře z 25. ledna 1938 byl oceněn Královskou observatoří v Greenwichi.
Od roku 1930 žil Kögler v domě rodičů své manželky v Zahradách u Krásné Lípy. Zde v průběhu 30. let pracoval na plastické geologické mapě, kterou v roce 1937 zpřístupnil veřejnosti. Mapa zobrazuje lužický zlom probíhající v okolí Vlčí hory a je tvořena autentickými horninami nasbíranými přímo v příslušných lokalitách. Při práci na mapě dostal Kögler nápad vytvořit naučnou turistickou stezku. Její trasu vytyčil v délce 12 km z Vápenky u Doubice na Vlčí horu a osadil ji 70 naučnými tabulemi, na nichž byly informace o místních geologických, botanických a zoologických poměrech. Trasa byla pro veřejnost zpřístupněna v roce 1941 a až do jara 1945 na ní Kögler i provázel. Poválečný odsun se Köglerově rodině sice vyhnul, nicméně on sám tragicky zemřel ve věku pouhých padesáti let vinou selhání personálu rumburské nemocnice. Zatímco naučná stezka chátrala a postupně zanikla, geologickou mapu se podařilo Köglerovým potomkům na zahradě domu udržet až do dnešních dní.
K praktickým snahám o znovuobnovení naší nejstarší naučné stezky došlo až po založení Národního parku České Švýcarsko. Slavnostně byla stezka otevřena 13. 8. 2006, ve stejný den byla i odhalena pamětní deska na domě v Zahradách. Jejím autorem je varnsdorfský rytec Jiří Trebatický.