Jaroslav Jiljí Jahn se narodil roku 1865 do rodiny významného vlasteneckého politika, spisovatele a pedagoga Jiljího Vratislava Jahna. Prošel si základním vzděláním na pardubické reálce, střední školu absolvoval v Chrudimi a na vysokou školu se zapsal na Filozofickou fakultu v Praze, kde nejdříve získal doktorát z filozofie a později také z geologie a mineralogie. Jeho všestranné nadání ho dovedlo k významným osobnostem tehdejší vědy. Spolupracoval s významným geologem Antonínem Fričem, ale zabýval se i botanikou u Ladislava Čelakovského. Svou akademickou dráhu postupně směřoval ke geologii a brzy se stal místopředsedou Spolku geologů a účastnil se odborných geologických průzkumů. Na krátký čas z vysoké školy odešel a učil v rodných Pardubicích na střední škole, aby se nakonec k akademické dráze vrátil nejprve jako student a poté jako odborný asistent geologie na univerzitě ve Vídni. Zde se také podílel na geologickém mapování a bylo mu svěřeno dokončení díla Joachima Barrandea Systême silurien du centre de la Bohême. V roce 1899 se nakonec vrátil do Čech a stal se profesorem geologie a mineralogie na České vysoké škole technické v Brně, kde založil mineralogicko-geologický ústav. Působil v řadě odborných společností a patří mezi zakladatele mineralogie u nás. Zabýval se především stratigrafií, tektonikou a paleontologií Čech, Moravy, Slezska, Podkarpatské Rusi a také patřil mezi důležité postavy studia minerálních pramenů. Z jeho podnětu byly zahájeny vrty v Mariánských Lázních a Rájeckých Teplicích.