Roku 1896 byla zřízena Německá střední lesnická škola, bezprostředně poté se započalo s budováním arboreta. To vzniklo během následujících čtyř let podle plánů známého zahradního architekta Františka Thomayera (1856–1938). Thomayer zohledňoval primární vzdělávací funkci arboreta, a úzce proto spolupracoval s prvním ředitelem školy Dr. Hermannem Reussem (1848–1931). Arboretum bylo bohužel několikrát značně poškozeno tuhými zimami. Na počátku 20. let 20. století proto došlo k obnovám a doplnění výsadeb a rozšíření plochy na dvojnásobek – na 4 hektary. Zároveň byl vybudován rybník a rozárium. Z konce 20. let pochází také jediný dochovaný starší plán arboreta, zhotovený učitelem školy Františkem Jírou (1869–1938). V průběhu 2. světové války byla hranická sbírka dřevin značně poškozena a některé její segmenty zcela zničeny. V poválečných letech byly tyto škody částečně napraveny, ale péče o areál nebyla dostatečná. Na konci 50. let byla část arboreta odpojena a proměněna na park a letní kino. Od 60. let se objevují snahy o zlepšení péče, které zesílily po sametové revoluci. V roce 2005 byla v areálu zřízena naučná stezka. V současnosti na ploše 3 hektarů roste více než 225 druhů dřevin, jak našich, tak exotických převážně ze Severní Ameriky a Asie. Druhově nejpočetnější jsou kolekce smrků a borovic, z listnatých stromů pak sbírky javorů a dubů.