Pomník Gregora Johanna Mendela se nachází v blízkosti pokusné zahrady, kde Mendel v letech 1856–1863 prováděl křížení rostlin hrachu setého za účelem nalezení pravidel pro předávání znaků do dalších generací.
Původně stál pomník v místech dnešní točny tramvaje na Mendlově náměstí a byl zde slavnostně odhalen 2. října 1910. Při této příležitosti došlo též ke změně názvu náměstí, z původního Klášterního se stalo Mendlovým. Během slavnosti pronesl přednášku o Mendelově životě jeho životopisec Hugo Iltis a o důležitosti Mendelových zákonů dědičnosti promluvil jejich znovuobjevitel Erich von Tschermak.
Ke stavbě pomníku a k vyhlášení finanční sbírky na jeho vyhotovení dal popud Přírodovědný spolek (Naturforschender Verein in Brünn), jehož byl Mendel zakládajícím členem. K iniciativě na zbudování pomníku se přihlásilo 150 vědců i další významné osobnosti veřejného života a instituce jako augustiniánské opatství a město Brno. Komise složená z členů Přírodovědného spolku vybrala návrh vídeňského sochaře, avšak rodáka ze Znojma, Theodora Charlemonta. Pomník z kararského mramoru znázorňuje stojícího Mendela v řádovém oděvu. Jako připomínka Mendelových zákonů dědičnosti se kolem postavy pnou rostliny hrachu setého a ve spodní části jsou vyobrazeny alegorické figury muže a ženy. Původně pomník obsahoval německé nápisy Dem Naturforscher P. Gregor Mendel 1822–1884 (Přírodovědci P. Gregoru Mendelovi 1822–1884) a Errichtet 1910 von Freunden der Wissenschaft (Postavený v roce 1910 přáteli vědy), v současnosti již nese pouze text Gregor Mendel 1822–1884. Pomník, k němuž vedlo masivní mramorové schodiště, byl součástí parčíku na Mendlově náměstí až do roku 1960, kdy musel ustoupit rekonstrukci náměstí a stavbě trasy tramvaje. Pomník byl následně uložen na nádvoří opatství a na nynější místo byl přesunut v roce 1962.
