Franz Ambros Reuss

1761 – 1830 

Franz Ambros Reuss byl povoláním lázeňský lékař u Lobkoviců v Bílině, ale proslavil se jako zakladatel balneologie (nauky o léčivých vodách, lázních a jejich léčivých účincích na lidský organismus). Dokázal totiž propojit studium lázeňských pramenů z pohledu geologie a mineralogie a studium jejich léčivých účinků.

 

 Jako většina vzdělanců té doby se věnoval širokému spektru zájmů. Problematika lázeňských pramenů, jejich vznik a působení ho přirozeně vedly ke geologii a mineralogii. Snažil se analyzovat jejich složení (spolupracoval v tom směru např. s Jacobem Berzeliem – zakladatelem analytické chemie- při analýze známé minerálky „zaječické hořké“) a stal se zakladatelem celého vědního oboru balneologie. Prameny pro něj neznamenaly pouze užitek lázeňský, ale celou problematiku spojenou se vznikem minerálních vod a jejich ochrany. Jako jeden z prvních systematicky popisuje geologické a mineralogické poměry Čech (zvláště podkrušnohorské oblasti). Díky němu (a jeho následníkům) se nám dochovaly sbírky fosilií včetně jejich popisu z oblastí Mostecka, které byly později zcela odtěženy a o jejichž geologické minulosti bychom dnes neměli žádné informace. 

F.A. Reuss patří ještě svým stylem bádání k popisné geologii, soustředil se na podrobný soupis a detailní záznamy místních poměrů (včetně hornických technologií, pracovních poměrů horníků apod.) Sestavil ve své době unikátní osmisvazkový slovník mineralogických názvů v devíti jazycích (1805).(v latině, italštině, švédštině, dánštině, angličtině, ruštině, maďarštině a němčině, nikoliv však v češtině, protože ta neměla ještě ustálené názvosloví). Ve svém díle se příliš nevěnuje vzniku hornin a geologickým procesům, pokud, tak z pozice spíše tzv. neptunistů – tedy zastává představy vzniku hornin usazováním a krystalizací na dně moří. Nově rodící se geologická věda se od popisu hornin k popisu procesu jejich vzniku začne ubírat už v další generaci a základy komplexního popisu geologické minulosti Mostecka, ale i dalších částí Čech položí právě Reussův syn August Emanuel Reuss – zakladatel mikropaleontologie. V Bílině mají otec i syn pomník vystavěný v roce 1898.

Reuss starší zůstal věrný Bílině a Lobkovicům, značná část jeho díla je věnována místní léčivé vodě, hořkým – sírano-hořečnatým vodám. Reuss navazoval na starší práce lázeňských lékařů, jako byl Friedrich Hoffmann, který v roce1717 objevil a analyzoval později světoznámou hořkou Sedleckou nebo též Zaječickou vodu.)

Reuss byl významnou součástí lázeňského života své doby. Představme si lázně, kde se setkávají ruský car a tehdejší významná evropská šlechta, ale i světoví vědci, umělci a badatelé. Reussova doba je dobou zrodu nových věd ze zřídel podzemních, neznámých pramenů. Představujme si Franze Ambroze Reusse, jak stoupá na vrch Bořeň nad Bílinou a doprovází J. W. Goetheho nebo přírodovědce a spisovatele Alexandra von Humboldta, kterak spolu rozmlouvají o původu geologických fenoménů.

 

Literatura a další odkazy

Chlupáč, I., Budil, I.; Tajemné hlubiny času. Academia, Praha 2006. s. 159-164.

Hurník, S.: Zavátá minulost Mostecka.  Regionální museum v Mostě 2001. s. 3-8.

Regionální muzeum v Teplicích: Reussové z Bíliny. Památce velkých přírodovědců. Teplice 2001.

Bílinská přírodovědná společnost z. s.: Otec a syn Reussovi.URL: http://priroda.sdas.cz/reussovi.htm  [24. 4. 2019]

Muzeum Bílinská kyselka: URL: https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/ [24. 4. 2019]

MZ