Pamětní deska Bedřicha Všemíra Berchtolda v Tučapech

19.–20. století, 1935 

Pamětní deska hrabětě Bedřicha Všemíra Berchtolda (1781–1876) se nachází na Obecním úřadě v Tučapech. Připomíná Berchtolda jako významného přírodovědce, lékaře, cestovatele a majitele tučapského velkostatku. Berchtold působil v Tučapech jako lidumilný lékař do roku 1815.

 

Po absolvování gymnázia na Starém Městě v Praze studoval Bedřich Všemír Berchtold medicínu na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě a svá studia zde dokončil v roce 1804. Poté cestoval po Rakousku a Německu a také dále studoval ve Vídni a Würzburgu. Velmi důležité bylo pro Berchtolda setkání s hrabětem Kašparem Šternberkem v Řezně, který ho nadchl pro obor botaniky. 

Po návratu z cest se Berchtold rozhodl usadit a pracovat jako lékař v Tučapech u Tábora, kde jeho rodina vlastnila velkostatek. Lékařskou praxi vykonával Berchtold v Tučapech do roku 1815, a toto místo se mu také stalo výchozím bodem pro četné botanické výpravy po jižních Čechách. V této době však botanizoval také v okolí Prahy nebo v Českém středohoří. O svých floristických objevech Berchtold informoval Jana Svatopluka Presla a jeho bratra Karla Bořivoje, kteří v roce 1819 vydali první úplnou českou květenu Flora čechica: indicatis medicinalibus, oeconomicis technologicisque plantis = Kwětena česká: s poznamenánjm lékařských, hospodářských a řemeslnických rostlin. Preslovy Berchtold podporoval nejen svými botanickými nálezy, ale také tím, že společně s Kašparem Šternberkem vydání tohoto díla finančně zaštítil. Berchtoldovy znalosti v oboru botaniky – zejména o hospodářských rostlinách – se naplno projevily v roce 1820, kdy se stal spoluautorem významného díla Jana Svatopluka Presla O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář, tedy knihy o povaze rostlin a jejich využití v oblasti hospodářské, lékařské či umělecké. Finančně podpořil první svazek knihy i první čísla „všenaučného“ časopisu Krok, který redigoval také Jan Svatopluk Presl. Hrabě Berchtold se také významně angažoval při zakládání Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea.

Po odchodu z Tučap žil Bedřich Všemír Berchtold v Praze a závěrem svého života na zámku v Buchlovicích a na hradě Buchlov. Zde také Berchtold v roce 1876 v požehnaném věku umírá a je pohřben na hřbitově v Buchlovicích. 

 

Pamětní deska Bedřicha Všemíra Berchtolda, kterou zhotovil sochař Jan Slabý z Tábora, byla v Tučapech na tehdejší školní budově slavnostně odhalena 28. září 1935 za přítomnosti jak široké veřejnosti, tak také příbuzných Bedřicha Všemíra Berchtolda. Její umístění na tehdejší školní budově inicioval Okresní osvětový sbor v Soběslavi společně s obecní správní komisí a za přispění všech tučapských spolků a také správy tučapského velkostatku. Slavností projev u této příležitosti přednesl významný český botanik a mykolog Bohumil Němec.

 

 

Literatura a další odkazy

Hanuš, J.: Národní museum a naše obrození. 1. díl. Praha 1921, s. 261–262.

Hanuš, J.: Národní museum a naše obrození. 2. díl. Praha 1923.

Hoffmannová, E.: J. S. Presl, K. B. Presl. Praha 1973.

Koleška, Z.: Berchtold Bedřich Všemír 25.10.1781 – 3.4.1876. In: Biografický slovník českých zemí 4. Praha 2006, s. 437─438. 

 

Internetový zdroj:

Pamětní kniha obce Tučapské 1915–1970. In: Digitální archiv. Státní oblastní archiv v Třeboni, snímek č. 179, 1935. URL: https://digi.ceskearchivy.cz/19/179/1177/1265/20/0 [2.9.2021].

LeO

Zobrazit na mapě