- 19.–20. století, 90. léta 20. století
Místo posledního odpočinku významného lékaře, zoologa, mykologa a zejména botanika Lea Františka Černíka (1878–1943) se nachází v Bojkovicích. Černík se proslavil nejen jako sběratel etnografického materiálu nebo jako archeolog, ale zejména svým fytopatologickým výzkumem v okolí Olomouce, který je bohatě dokumentován v jeho odborných statích nebo v herbáři.
Lásku k botanice získal Leo František Černík od svého otce Františka Černíka, který pocházel z Bojkovic a studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži. Na tomto gymnáziu působil jako učitel přírodovědy známý moravský botanik František Xaver Veselý, který nadšení pro botaniku předal mnoha svým žákům. Leo František Černík se narodil v Lang-Enzersdorfu, kde jeho otec pracoval jako učitel. Později se rodina přestěhovala do Klosterneuburgu, takže Černík získával botanické zkušenosti zejména v Dolním Rakousku. Po absolvování gymnázia ve Vídni pokračoval Černík tamtéž jako student medicíny. Během studií pomáhal jako asistent anatomovi a histologovi Carlu Toldtovi ilustrovat jeho slavný anatomický atlas. Vedle všeobecného lékařství studoval Černík rostlinnou fyziologii a biologii u prof. Julia Wiesnera. Již během studií se angažoval také při archeologických výzkumech a významné objevy učinil například v okolí Klosterneuburgu nebo Bojkovic. Leo František Černík podnikal vědecké cesty do blízkých i vzdálených zemí (např. do Rumunska, Ruska, na Balkán či do Egypta) a ze svých cest přivážel různé artefakty a přírodniny. Nakonec si Černík zvolil profesní dráhu kožního lékaře v Olomouci, ale své nadšení pro přírodní vědy, a zejména botaniku, si uchoval až do konce života. Vědecky se zabýval také pavoukovci a nižšími houbami, nejintenzivněji se však věnoval fytopatologii. V Olomouci si dokonce založil vlastní botanickou zahradu – rostliny však nepěstoval na záhonech, ale volně, na místech pro dané rostliny nejvíce vhodných. Během svých výzkumů popsal více než 1.500 fytopatologických projevů, tedy nemocí či deformací rostlin, které zachytil s pomocí kresby či fotografie. Výsledky svých výzkumů publikoval v mnoha článcích česky i německy. Pozoruhodné jsou zajisté jeho vícedílné statě vydávané od roku 1930 pod názvem Krankheiten und teratologische Missbildungen an Pflanzen der Olmützer Flora (Nemoci a teratologické deformace rostlin olomoucké flóry) jako zvláštní otisk Verhandlungen des Naturforschenden Vereins in Brünn (Pojednání přírodovědného spolku v Brně). František Leo Černík zemřel 7. ledna 1943 v Olomouci. Fytopatologický herbář obsahující několik tisíc položek, stejně jako svoji odbornou knihovnu a část svých etnografických sbírek z Afriky Černík odkázal Vlasteneckému muzejnímu spolku v Olomouci, část jeho nálezů z vykopávek získalo vídeňské Národopisné muzeum či jiná moravská muzea. Krajinskému muzeum v Bojkovicích (nesoucí dnes název Muzeum Bojkovska) Černík věnoval nejenom část knih či předmětů přivezených z cest, ale také svůj bojkovský dům po dědečkovi. Zde měly být zčásti umístěny muzeální sbírky, zřízena výstavní síň, veřejná knihovna a čítárna, a vytvořen památník dr. Černíka. Tyto ideje se podařilo uskutečnit jen zčásti a Černíkův dům byl nakonec v 80. letech zbořen. Urna s ostatky Františka Lea Černíka byla v urnovém háji v Bojkovicích pietně uložena v 90. letech 20. století.
- Literatura a další odkazy
Hamrlík, T.: Osudy sbírek Muzea Bojkovska za druhé světové války. In: Ústecký sborník historický 2017/1–2, s. 31–44.
Novotný, G.: Černík Lev František 24.2.1878–7.1.1943. In: Biografický slovník českých zemí 11. Praha 2009, s. 6–7.
Otruba, J.: † MUDr. Lev Fr. Černík. In: Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, 1946, roč. 55, s. 78–79.
Schirmeisen, K.: Dr. Leo Franz Černik †. In: Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn, 1943, roč. 74, s. 16.
- LeO
- Zobrazit na mapě
