František Matouš Klácel (1808–1882) byl vzdělaný řeholník, pro svou neklidnou povahu a nekonvenční názory se stal obětí nepřízně nadřízených. Přírodovědce může dodnes upoutat jeho propracovaná teorie o přirozeném původu lidského umění. Na liběchovickém panství našel klidné místo pro svou práci.

František Matouš Klácel (1808–1882) je ojedinělou postavou české kulturní historie i vědy. Část života prožil jako mnich v augustiniánském klášteře v Brně, kde působil i mnohem známější Johann Gregor Mendel. Klácel byl kontroverzním i oblíbeným učitelem, literátem, estetikem, filosofem a přírodovědcem. Jeho neklidná povaha a silně levicová politická orientace byly příčinou, že musel často měnit místo svého bydliště, a nakonec odešel do Spojených států amerických. V Liběchově pobýval ve 40. letech 19. století, byl podporován místním mecenášem, velkostatkářem Antonínem Veithem. Klácelovi zde sochař Václav Levý dokonce vytesal uměleckou „poustevnu“.

František M. Klácel je pro přírodní vědy důležitý díky své romantické koncepci řádu a „evoluce“, vesmíru a života. Celý kosmos je podle něj prostoupen principem krásy, která je patrná od neživé přírody, přes rostliny a živočichy až k člověku. Vrcholným projevem tohoto principu je pak lidské umění, které je vlastně pokračováním přírodních zákonitostí. Vrcholem takového vývoje je podle Klácela hudba a poezie. Vývoj života by měl směřovat k dokonalejší lidské společnosti, která bude vysoce kulturní i sociálně spravedlivá a zároveň citlivá k přírodě. Náboženské a vědecké poznání by se měla doplňovat, ne stát proti sobě. V poustevně v přírodě proto může člověk potkávat síly přírody i Boží působení v jednotě. Klácelovy myšlenky jsou zjevně pokračováním romantické vědy a naturfilosofie, byť v jeho době byl už tento styl myšlení spíše na ústupu a ke slovu se hlásila racionální přísná přírodověda. Na liběchovickém panství, kde se snoubí krásy přírody s výtvory člověka, můžeme ale atmosféru romantické vědy zakusit na vlastní kůži.

Spjatá místa: Společenství vědců a umělců na zámku v Liběchově
Letní poustevna Františka Matouše Klácela

Klíčová slova: dějiny přírodních věd; naturfilosofie [přírodní filosofie]; evoluce; vývoj kultury; příroda a kultura; augustiniáni; romantismus; naturfilosofie