Komorní hůrka u Chebu

Třetihorní sopka Komorní hůrka se stala na počátku 19. století místem vědeckého sporu o původ čediče. Hrabě Kašpar Šternberk, zakladatel Vlasteneckého muzea, zde dal na popud básníka a přírodovědce J. W. Goetha v letech 1834–1837 razit pokusnou štolu. Potvrdila se tak tzv. plutonistická teorie, že vrch je sopečného původu. 

Komorní hůrku prozkoumal již Ignác Born, zakladatel Učené společnosti. Shledal ji ve své zprávě z roku 1773 jako vyhaslý vulkán a píše: „Uzavřený podzemní oheň… tu prorazil břidlici a nemůže být proto vzhledem k velkému množství sopečných strusek pokládán (jak někteří badatelé věří) za nahodilý podzemní požár.“ Born zde naráží na skutečnost, že mnoho badatelů zastávalo teorii, tzv. neptunismus, o sedimentárním původu hornin a struskovitou strukturu vyvřelin považovali za důsledek prohořívání uhlí, což se skutečně v této oblasti často dělo. Hlavním hlasatelem neptunismu byl profesor Freiberské hornické akademie Abraham Gottlob Werner. Budoucí výzkumy daly za pravdu Bornovi. Ale než zvítězil plutonistický názor, stala se Komorní hůrka místem mnoha učených rozprav. Trvale se na nejasný původ Komorní hůrky soustředil Johann Wolfgang Goethe (1749–1832). V mnoha rozmluvách s Kašparem Šternberkem dospěl k názoru, že problém lze definitivně rozřešit teprve ražením štoly, jak ostatně navrhoval již Born. Problém zůstával nedořešený, Goethe se stavěl zdrženlivě k jednoznačným vulkanistickým tvrzením.

Přívodní lávový kanál byl nakonec objeven pokusnou štolou raženou na náklady Kašpara Šternberka v letech1834–1837. Štola je prvním vědeckým experimentem tohoto druhu na světě – motiv ražby byl čistě vědecký, nikoliv ekonomický. Ve vztahu ke sporu neptunistů a plutonistů však šlo pouze o symbolický akt, neboť i sám Werner byl již 20 let mrtev a v obecném myšlení už se uplatňovalo nové pojetí geologie. 

Vstupní portál štoly, která je nyní opět zpřístupněna péčí geofyzikálního ústavu AVČR, je osazen nápisem „přátelům přírody věnuje Kašpar Šternberk“. Při Goethovských oslavách v roce 1932 byl zde vytesán přímo do skály Goethův reliéf s věnováním velkému „zkoumateli Komorní hůrky“. Autorem reliéfu je Johann A. Mayerl, který vytvořil mimo jiné např. ikonickou sošku Františka ve Františkových Lázních.

Fejfar, O. Lázeňský host, geolog a výletník: Přírodovědná zkoumání Johanna W. Goetha během jeho pobytů v Čechách. Živa 6, 2011, s. 89–91.

Matoušek, O. Dějiny československé geologie. Mladá generace československých přírodovědců a zeměpisců. Praha 1935.

Urzidil, J. Goethe v Čechách. Příbram 2009, s. 398–403.

Vstup do nově zpřístupněné štoly na Komorní hůrce. Na portálu je nápis „přátelům přírody věnuje Kašpar Šternberk.“ (Autor: Foto poskytl Milan Brož)

30. července roku 1822 vystoupala na Komorní hůrku vážená společnost: hrabě Kašpar Šternberk, švédský přírodovědec Jacob Berzelius, profesor přírodních věd Jan Křtitel Pohl a Goethe se svým výletním souputníkem – chebským radou Grünerem (Autor: P. Major, 2008, ilustrační malba na základě návrhu prof. O. Fejfara )