Muzeum Karlovy Vary

V expozicích Muzea Karlovy Vary se prolínají přírodovědná témata jako hydrogeologie a problematika geneze minerálních vod s kulturní historií, týkající se založení a rozvoje lázeňského města. Jsou zde vystaveny typické místní minerály a horniny. Představena je  rovněž  činnost předválečných přírodovědných spolků. Muzeum se v současnosti podílí též na záchraně kriticky ohrožených druhů, jako jsou sysel obecný či ropucha krátkonohá, a systematicky se věnuje regionálnímu faunistickému výzkumu.

Založení muzea inicioval významný lékař a balneolog Joseph Löschner (1809–1888). Muzeum vzniklo jako jednotná městská instituce spolu s archivem a knihovnou v roce 1870. Postupně do něj byly začleněny sbírky místních sběratelů, z nichž nejrozsáhlejší byla sbírka Antona Pittroffa, který provozoval první muzeum v Karlových Varech už od roku 1867. Z hlediska historie města a lázeňství je též cenná sbírka slavného lékaře Davida Bechera, kterou muzeum přijalo v roce 1937.

Specifickými exponáty muzea jsou vřídlovcové kolekce. Karlovarský vřídlovec je aragonit typický svým okrovým, žlutohnědým až narudlým  páskováním. Jeho broušení a filigránské zpracování mělo tradici od počátku 18. století, nejvíce pak proslul kamenorytec a sběratel Joseph Müller (1727–1817). Ve vřídlovcových kolekcích se snoubí duch naturfilozofie, mineralogie a umění. Reprezentantem tohoto vědeckého a uměleckého prolínání byl básník a přírodovědec J. W. Goethe (1749–1832), se kterým je jméno lázeňského města často spojováno.

V mineralogicko-geologických sbírkách je možné spatřit typické minerály jako zdvojčatělé živce (též známé jako karlovarská dvojčata), které byly poprvé popsány právě odtud. V expozici věnované přírodním poměrům jsou reprezentovány četné biotopy, zvláště zajímavé jsou rekonstrukce cenných biotopů vzniklých po těžbě v Sokolovské pánvi. Je zde vystavena i kolorovaná kopie fosilie důležité pro dějiny paleontologie – tzv. hlodavec z Valče. 

Zajímavou kapitolou je činnost místních přírodovědných spolků, světově proslulým byl např. místní entomologický spolek založený v roce 1887, jehož významnou postavou byl JUDr. Jakob Doudlebsky von Sterneck, jenž zde vydal vlastním nákladem dodnes ceněný Přehled motýlů Čech (1929, Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens), z novodobější historie tohoto oboru je zde zmiňovaný lesník a entomolog Jindřich Franz (1935–2003), jehož cennou sbírku muzeum převzalo.

 

Matějů, J.: Karlovarské dvojče. URL: http://kvmuz.cz/typ/priroda-karlovarska/karlovarske-dvojce [24. 2. 2022].

Muzeum Karlovy Vary. Url: http://kvmuz.cz/o-nas-muzeum-karlovy-vary [24. 2. 2022].

Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, 501 s.

Velebil, D.: Karlovarská dvojčata jsou světoznámý fenomén, Muzeum 3000. Zpravodajský portál Národního muzea pro 3. tisíciletí. 2014, URL: http://muzeum3000.nm.cz/veda/karlovarska-dvojcata-jsou-svetoznamy-fenomen [24. 2. 2022].

 

 

Slavnostní prapor entomologického spolku Entomologisher Verein für Karlsbad und Umgebung. Činnost spolku svými aktivitami i počtem členů předčila spolky větších měst. Spolek zanikl během II. světové války. (Autor: MZ)

Detail entomologických sbírek. Zajímavostí je, že v Karlových Varech se vyráběly až do poloviny 20. století speciální a světoznámé entomologické špendlíky. (Autor: MZ)

Průřez vodovodní trubkou zarostlou vřídlovcem, kterou byla vedena minerální voda. Výbrusy těchto řezů jsou symbolickým karlovarským suvenýrem. (Autor: MZ)

Sál věnovaný přírodě regionu. Pod vitrínami jsou uloženy ve výsuvných šuplících exponáty, jež je možno blíže senzoricky zkoumat. (Autor: Muzeum Karlovy VAry)