V bývalém areálu cínového dolu Vilém, vystavěném v období 1. světové války, se nachází rozsáhlé venkovní i vnitřní expozice muzea, které zde bylo vybudováno po uzavření dolů v roce 1998. Kromě historie hornictví v Krásnu a Horním Slavkově je v muzeu i expozice věnovaná Georgiu Agricolovi (1494–1555) a historii montánních věd. Toto muzeum je pobočkou Muzea Sokolov.

Sláva krušnohorského hornictví prožila největší vzestup v době renesance. Po 30leté válce hornictví obecně upadalo ve všech evropských regionech, nejen vlivem hospodářské krize, ale i díky masivnímu importu barevných kovů z Ameriky. Přesto se během 19. a 20. století na některých místech těžba obnovila. Důl Vilém, jenž byl otevřen v době nedostatku surovin za 1. světové války, byl uzavřen v roce 1921. Těžba zde byla obnovena znovu v 50. letech, definitivně byla ukončena v roce 1991. Areál dolu se podařilo zachovat jako technickou památku a od roku 1994 začala probíhat přeměna na hornické muzeum.

V budově dílen byla v roce 2007 vybudována nová expozice věnující se detailněji dílu Georgia Agricoly, pozornost je věnována především jeho přínosu montanistice a konstrukci důlních strojů, jejichž detailní repliky vyrobené podle Agricolova díla Dvanáct knih o hornictví a hutnictví jsou zde vystaveny.

Do venkovních částí expozice postupně přibývala důlní technika z rušených horních provozů z celé republiky. Ve venkovní expozici se nachází úzkorozchodné koleje s důlní technikou, jezdí zde důlní vláček, i samotný terén je zajímavý přítomností důlní výsypky s typickým březovým porostem. V budově trafostanice a těžní věže pokračují expozice přibližující autenticky atmosféru běžného hornického provozu, včetně omšelých hrnků od kávy či plakátů na skříňkách pracovníků. V expozici se návštěvník dozví více o minulosti hornictví v krajině Slavkovského Lesa, zejména o hornických památkách, jako jsou Národní kulturní památka Dlouhá stoka a celá vodohospodářská soustava z 16. století, která napájela vodou místní hornické a hutní provozy.

Prostor je věnován i historii Krásna a jeho rodákům, z nichž nejznámější je českoněmecký výtvarník Willy Russ (1888–1974), autor Goethových pomníků v Lokti a v Mariánských lázních.

Spjatá místa: Renesanční technická památka Dlouhá stoka u Horního Slavkova
Georgius Agricola

Klíčová slova: dějiny přírodních věd; geologie; mineralogie; Georgius Agricola; hornictví a hutnictví; Willi Russ; Národní kulturní památka Dlouhá stoka

1 Interiér expozice v budově bývalé třídírny (hlavní vstupní budova muzea), které dominuje těžební parní stroj z roku 1897. Ten byl v provozu až do uzavření dolů v roce 1991 a je dodnes funkční. (Autor: MZ)

Ve venkovních prostorách muzea můžeme vidět historickou důlní techniku z 20. století, též různé dobové artefakty a geologické zajímavosti jako např. ležící zkamenělé dřevo (dendrolit). (Autor: MZ)

Nová expozice v prostoru bývalých dílen je věnována renesančnímu učenci Georgiu Agricolovi, který je považován za praotce evropské geologie a mineralogie. Na stěnách jsou zde kopie jeho dřevorytů z jeho díla 12 knih o hornictví a hutnictví, ve velkém formátu tak vyniknou i drobnější detaily, které v originále nejsou tolik patrné. Jsou zde také modely důlních strojů sestrojeny přesně podle Agricolových obrazů a popisů. (Autor: MZ)

Hornické muzeum Krásno