Básník a přírodovědec J. W. Goethe (1749–1832) navštívil během svých českých cest město Loket sedmkrát. Lákala ho sem malebná krajina, historie města a také mineralogická vášeň. Při oslavách ke stému výročí Goethova úmrtí v roce 1932 mu byl v Lokti vztyčen bronzový pomník od českoněmeckého sochaře Williho Russe.

Rok 1932, kdy byl pomník slavnostně odhalen, byl doprovázen mnoha oslavami, doprovodnými programy, goethovskými sborníky a dalšími aktivitami k oslavě 100. výročí úmrtí básníka, přírodovědce a filozofa Johanna Wolfganga von Goethe. Akce byly vedeny v duchu českoněmecké vzájemnosti, jejímž byl Goethe do jisté míry symbolem. Goethe v Čechách napsal a promyslel mnoho zásadních děl, česká krajina a přírodovědná bádání v západních Čechách zásadně ovlivnily jeho tvorbu a stejně tak Goethe ve svém naturfilosofickém duchu podstatně ovlivnil počínající českou vědu a národní obrození. Nejvíce byl jeho vliv na českou vědu zprostředkován skrze hraběte Kašpara Šternberka, zakladatele Vlasteneckého, později Národního muzea, a Jana Evangelistu Purkyně. Pro Goetha bylo přírodovědné poznání jednou z forem jeho světoobčanství, i Goethovské oslavy se v roce 1932 odvíjely v tomto nadějném duchu, který je povznesen nad historické hranice jednotlivých národů. Bohužel „Goethovský rok“ vystřídal „Hitlerův rok“, jak napsal trefně literát Karl Kraus. Goethe však zůstal určitým smírčím symbolem i po II. světové válce a jeho pomníky se, až na výjimky, neodstraňovaly. K výročí v roce 1932 vyšly kompletní nové české překlady Goethových děl i s komentáři. Ty jsou dílem hlavního Goethova překladatele O. Fishera, který byl jedním z hlavních iniciátorů českých akcí. Johannes Urzidil, hlavní českoněmecký goethovský badatel, připravil 1. vydání svého stěžejního díla Goethe v Čechách, kde shrnul právě i zásadní význam básníkova přírodovědného bádání (Goethe in Böhmen, později rozpracované a dokončené v 60. letech v Americe v exilu.).

Pomník je dílem sochaře Williho Russe z nedalekého Krásna, který byl autorem i sedícího bronzového Goetha v Mariánských lázních, který byl rovněž odhalen při příležitosti goethovských oslav v roce 1932.

Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, 501 s.

Hornické muzeum Krásno – panely o životě a díle sochaře Williho Russe.

. Město Loket, vystavěné na skalnatém ostrohu nad zákrutem řeky Ohře si dodnes uchovalo ráz z doby, kdy sem jezdil Goethe na své přírodovědné vyjížďky. Snad proto je právě v Lokti vzpomínka na básníka tak živoucí. (Autor: MZ)

Goethova skica zámku v Lokti z roku 1807. I dnes je možné pozorovat město z pravého břehu Ohře a procházkou ho obejít po soustavě vyhlídek. Na jedné z nich Goethe patrně pořídil tuto skicu. (Autor: Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009.)

Bronzová socha J. W. Goetha u vstupu do starého města na hlavní ulici T. G. Masaryka obkružující loketský hrad. (Autor: MZ)

Pomník J. W. Goetha v Lokti