Teolog, filozof a pedagog Jan Amos Komenský (1592–1670) se v rámci svého pansofického/vševědného přístupu živě zajímal také o přírodní vědy, zejména o široce chápanou fyziku a astronomii. Celé Komenského dílo je provázeno naturfilozofickými vhledy odrážejícími duchovní kvas přelomu 16. a 17. století. Jeho dílo cílí na celostní poznávání a uchopení přírody, které se týká jak jednotlivce, tak celého lidstva.

Jan Amos Komenský (1592–1670) pocházel z jihovýchodní Moravy, s největší pravděpodobností z Nivnice. Po studiu teologie v Hebronu a Heidelbergu se Komenský vrátil na Moravu a působil jako pedagog a kazatel jednoty bratrské. Vztah Komenského k přírodním vědám je patrný nejen z jeho kartografické práce (jeho slavná detailně propracovaná mapa Moravy, ve které se snažil opravit chyby z Fabriciovy mapy, pochází s největší pravděpodobností z roku 1624), ale doprovází jeho pedagogická díla, která mnohdy přesahují rámec klasických učebnic a zrcadlí jeho tendenci nevykládat pouze systém přírody, ale harmonicky ho provázat s přírodní filozofií, teologií, a tím i s kosmologií. Komenský usiluje o encyklopedický výklad přírody, ve kterém by nebyly žádné mezery ani nejasnosti. Vynikajícím dokladem Komenského pansofického přístupu je dílo Přehled fyziky opravené z hlediska božského světla, předložený posudku těch, kteří vyučují filosofii a theologii, které vyšlo v roce 1633. Komenský zde vychází z řady významných renesančních myslitelů, jako např. Franceska Patriziho nebo Thomase Campanelly, a představuje široký kontext vztahování se k fyzice, tedy k fysis, tj. celé přírodě. Tematizuje zde jak biologii, chemii a psychologii, tak také fyziku, jak ji chápeme my dnes. V tomto Komenského díle je přirozeně přítomna – v opozici k aristotelsko-scholastickému přístupu – také reflexe renesanční hermetické (alchymisticko-paracelsiánské) tradice s cílem přinést nový výklad přírody, který je nesen teleologickým, tedy účelovým chápáním světa. Vedle fyzikálních témat předložených v tomto díle Komenský dále zkoumal podstatu tepla a chladna a téma široce chápané fyziky je – vedle astronomie a geocentrické kosmologie (jeho vztah ke kopernikanismu byl velmi komplikovaný) – přítomné také v jeho slavném encyklopedickém díle Orbis Pictus z roku 1658, ve kterém představuje jistou anatomii veškerenstva. Komenský byl blízkým přítelem věhlasného astronoma Jana Hevelia žijícího v Gdaňsku a spolu s ním prováděl astronomická pozorování. Astronomie se podle Komenského neobejde bez znalosti geometrie, a proto také začal psát její učebnici, která však nebyla dokončena. Komenského astronomická měření a pozorování jsou součástí jeho pozoruhodného rukopisu O vycházení a zapadání přednějších hvězd oblohy osmé (nalezen v roce 1931 v Leningradě).

Zajímavostí je, že Jan Amos Komenský – ve své snaze o reformu lidstva skrze vzdělanost – usiloval pod názvem Collegium lucis (sbor světla) o zřízení mezinárodní akademie věd, která by podporovala výzkum a výměnu nejnovějších vědeckých poznatků. A jako věda byla v 17. století chápána především přírodověda, tedy astronomie, matematika a fyzika, do které – jak již bylo výše zmíněno – spadala nejen optika a mechanika, ale také například biologie či chemie.

Po vypovězení všech evangelických kazatelů z Čech a Moravy odešel Komenský v roce 1628 do polského Lešna, kde setrval do roku 1656. Poté se uchýlil do nizozemského Amsterdamu, kde 15. listopadu 1670 zemřel.

Červenka, J.: Komenský a přírodní vědy. In: Pedagogika, 3/1971, s. 415-441.

Floss, P.: Pohledy do Komenského kosmologických a astronomických názorů. In: Floss, P.: Meditace na rozhraní epoch. Brno 2012, s. 21–41.

Horský, Z.: Komenského tři spisy o fyzice. In: Horský, Z.: Koperník a české země. Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. Červený Kostelec 2011, s. 337–346.

Horský, Z.: Kosmologie, astronomie a fyzika v Komenského spise Orbis pictus. In: Horský, Z.: Koperník a české země. Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. Červený Kostelec 2011, s. 347–353.

Kraus, I.: Fyzika. In: Kraus, I. a kol.: Věda v českých zemích. Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky. Praha 2019, s. 21–113, zde 33–36.

Internetový zdroj:

Neznámý autor: Komenského mapa Moravy a její deriváty. In: Mollova mapová sbírka, mapy.mzk.cz. URL: https://mapy.mzk.cz/mapy-moravy/komenskeho-mapa-moravy/ [23.9.2021].

Jan Amos Komenský (Autor: Volné dílo)