Kabinet přírodnin se na zámku v Kuníně nacházel již na přelomu 18. a 19. století a jeho vytvoření bylo v době osvícenství dílem hraběnky Marie Walburgy z Truchsess-Waldburg-Zeilu (1762–1828). Tato sbírka existovala až do roku 1945, kdy byla rozprášena po dnes téměř neznámých místech. Od roku 2006 je možné si na zámku v Kuníně opět prohlédnout přírodovědný kabinet, který ze svých mineralogických a paleontologických exponátů uspořádal Bronislav Novosad.

Součástí původního přírodovědného kabinetu na zámku v Kuníně byla především sbírka minerálů a zkamenělin. Velmi vzdělaná hraběnka Truchsess-Waldburg-Zeil, která svými přírodovědnými tendencemi reprezentovala dobu pozdního osvícenství, tuto sbírku přírodnin shromáždila především pro výukové účely. V letech 1792–1814 byl totiž díky jejímu přičinění provozován na kunínském zámku filantropický vzdělávací ústav, ve kterém byl kladen velký důraz právě na výuku přírodních věd. Mineralogické a paleontologické exponáty získávala hraběnka Truchsess-Waldburg-Zeil během svých studijních cest po Evropě, avšak sbírka přírodnin byla rozšiřována i po její smrti v roce 1828. V tomto roce čítala kolekce přírodnin 3 000 kusů. Ještě v prosinci roku 1945 byla sbírka údajně kompletní, poté však došlo k její destrukci a zbytky byly pravděpodobně odvezeny jak do Opavy, tak byly také rozděleny do škol v Novém Jičíně. Pár zkamenělin bylo možné identifikovat právě v jedné z novojičínských škol. Na slavnou dobu existence přírodovědného kabinetu navázal Bronislav Novosad a po zrestaurování kunínského zámku vytvořil mineralogickou a paleontologickou expozici, kterou je možné zhlédnout ve dvou místnostech přízemí zámku od roku 2006. V první místnosti se nacházejí nejen minerály z Čech, Moravy a Slezska, ale jsou zde také ukázky zajímavých minerálů z celého světa, které Novosad získal výměnou nebo koupí. Nalézají se zde ale také geologické mapy a knihy, mikroskop nebo Mohseho stupnice tvrdosti. Součástí druhé místnosti jsou zkameněliny, regionální nálezy ze Štramberku, Příboru a Fulneku, ale i pro tento region typické ledovcové souvky. V rámci této místnosti je také připomínán významný rodák z Příbora, lékař, paleontolog a geolog Mauric Remeš (1867–1959), jeho dcera Marie Remešová (provdaná Kettnerová) (1900–1933), která se intenzivně věnovala paleontologii, a také další lokální sběratelé, jejichž mineralogické nálezy sbírku rozšířily. V expozici však nalezneme také výše zmíněné původní exponáty ze sbírky hraběnky Marie Walburgy z Truchsess-Waldburg-Zeilu z novojičínské školy. Zajímavé je, že současný kabinet přírodnin nemá konečnou podobu, ale je pravidelně obohacován novými přírůstky.

Spjatá místa: Bývalý vzdělávací ústav na zámku Kunín
Hrob Marie Kettnerové (roz. Remešové) a Maurice Remeše v Olomouci

Klíčová slova: mineralogie; paleontologie; zkameněliny; minerály; ledovcové souvky; přírodovědná expozice

Kabinet přírodnin na zámku Kunín