Prácheňské muzeum v Písku

Z hlediska dějin přírodních věd je v Prácheňském muzeu v Písku, které bylo založeno v roce 1884, zajímavá především současná expozice týkající se jak geologie a mineralogie na Písecku, tak i historie těžby zlata v Pootaví. Obě expozice odkazují na řadu míst v Píseckých horách či vzdálenějším okolí Písku, které si lze po návštěvě muzea projít. 

Počátky samostatné mineralogické sbírky sahají v Prácheňském muzeu do roku 1905, kdy významný písecký mineralog August Krejčí sbírku odborně uspořádal, rozšířil ji svými vlastními nálezy a sepsal její inventář. Mineralogickou expozici Krejčí v Písku uspořádal podle vzoru Karla Vrby, který vytvářel mineralogickou expozici v Národním muzeu. Osobnost Augusta Krejčího je v rámci expozice tematizována ve vztahu k jeho zásluhám o poznání nerostů Písecka, s čímž také souvisí jeho objev nového minerálu, který nazval po městě Písku písekit. Tento minerál, který Krejčí popsal v roce 1923 a jehož přijetí za platný minerální druh je díky složité chemické struktuře dodnes předmětem sporů, lze – vedle dalších významných píseckých hornin, nerostů a vltavínů – také zhlédnout v expozici muzea nesoucí název Nerostné bohatství. S oblastí nerostného bohatství úzce souvisí také druhá písecká muzeální expozice, která se zaměřuje na historii těžby zlata a jeho zpracování v Pootaví a zejména v blízkém okolí Písku. Jistým spojníkem těchto dvou expozic je také osobnost Augusta Krejčího, který o těžbě zlata a jeho rýžování nejen publikoval mnohé statě, ale touto činností se zabýval na vědeckém základě. Předmětem jeho zájmu byla zejména lokalita zlatodolů Havírky v Píseckých horách, ze které v expozici nalezneme řadu exponátů. Expozice nesoucí název Zlato v Pootaví tematizuje nejen rýžování a těžbu, ale také následné zpracování, tj. tavení či drcení a mletí, zlaté rudy. Expozici doplňují zvětšeniny kreseb z díla Georgia Agricoly z 16. století. Jedním z nejvýznamnějších exponátů, který je po mineralogické stránce považován za jeden z nejkrásnějších na světě, je zlatý plech nalezený v roce 1927 u Křepic na Vodňansku. Jedná se o élektrum, tedy přirozenou slitinu zlata (53,9 %) a stříbra (46,1 %). Současné expozice Prácheňského muzea byly otevřeny 18. května 1993.

Cícha, J.: Písecký mineralog a přírodovědec August Krejčí (s připojenou bibliografií). In: Prácheňské muzeum v Písku: zpráva o činnosti za rok 2000. Písek 2001, s. 52–60.

Fröhlich, J.: Výstava: Písecký mineralog August Krejčí (výročí 75 let od úmrtí). Prácheňské muzeum v Písku 4. 5.–1. 6. 2020. In: Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, č. 2, 2000, s. 167–168. 

Fröhlich, J.: Zlato na Prácheňsku. Písek 2006.

Prácheňské muzeum v Písku. URL: http://www.prachenskemuzeum.cz/ [15.9.2021].

Budova Prácheňského muzea v Písku (Autor: LeO)