Pamětní deska Jana Chadta Ševětínského (1860–1925) připomíná místo působení tohoto významného lesníka a autora mnoha historických přírodovědných publikací v Zátoni. Významným počinem Chadta Ševětínského bylo nejen založení tradice mapování památných stromů, ale také sepsání prvního průvodce po pralesní rezervaci na Boubíně.

Po studiích a složení nižší lesnické zkoušky působil Chadt Ševětínský od roku 1881 jako adjunkt ve schwarzenberském vimperském panství na polesí Zátoň (německy Schattawa). Po krátké době však byl přeložen na lovosické panství, po osmi letech se však na rodnou Šumavu vrací a působí zde až do roku 1902, kdy se stěhuje s rodinou na Lounsko. Od roku 1920 přednáší Jan Chadt Ševětínský jako docent na Českém vysokém učení technickém v Praze historii lesnictví a myslivectví.

Většina odborných prací Chadta Ševětínského má lesnický a myslivecký charakter. Zpracoval nejen podrobnou historii těchto oborů, ale podařilo se mu také pro budoucnost uchovat odborné názvosloví. Tyto intence odrážejí například knihy Dějiny lesů v Čechách z roku 1895 nebo Dějiny lovu a lovectví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 1909. Pozoruhodná byla angažovanost Chadta Ševětínského pro zachování stromových velikánů. Jeho spis z roku 1914 o památných stromech vyšel pod názvem Staré památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Dodnes je odbornou i laickou veřejností velmi ceněn krátký spis Chadta Ševětínského z roku 1883 Průvodce do pralesa (Lucken) a na Boubín ze Žátuňky (Šatavy), z Lenory a Vltavice Horní (Ob.-Moldau), ve kterém předkládá – po podrobném historické exkurzu o některých obcích nacházejících se v okolí pralesa (Zátoň, Lenora) – jeho velmi zajímavý populárně vědecký popis, který je doplněn praktickými informacemi o možnostech realizace cesty do boubínské pralesní rezervace nebo na vrchol Boubín. Při psaní tohoto spisku vycházel Chadt Ševětínský jak z historických podkladů, např. z prací Moritze Willkomma, Josefa Johna nebo Ferdinanda von Hochstettera, tak také z vlastních zkušeností.

Od roku 1923 žil Chadt Ševětínský v Praze-Krči a zde také 15. 3. 1925 umírá. Jeho pamětní deska byla umístěna v Zátoni, kde Chadt Ševětínský působil jako adjunkt na schwarzenberském panství. Desku je možné nalézt na zděném plotě před vstupem do budovy zámečku Zátoň, dnes sídla Lesů České republiky (lesní závod Boubín, polesí Zátoň), z iniciativy České lesnické společnosti v roce 1995.

Spjatá místa: Počátek geologického mapování Šumavy Ferdinandem von Hochstetterem v roce 1853
Ferdinand von Hochstetter
Johnův kámen
Pamětní deska Josefa Johna na jeho rodném domě v Petrově Dvoře
Pamětní deska Josefa Johna a vyhlášení Boubínského pralesa v Idině PileHrob Josefa Johna ve Vimperku

Klíčová slova: dějiny přírodních věd; lesnictví; historický průvodce po Boubínském pralese; památné stromy; dějiny lesnictví a myslivosti

Pamětní deska Jana Chadta Ševětínského v Zátoni