Nedaleko zábřežského náměstí se nachází recesistická pamětní deska připomínající setkání dvou českých géniů, a to nejslavnějšího místního rodáka polárníka, cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (1868─1948) a Járy Cimrmana. Deska byla odhalena roku 2018. Welzlova osobnost posloužila autorům her o Cimrmanovi jako jeden z jeho předobrazů.

V prostoru za zábřežským zámkem přímo u hradební zdi, nedaleko Masarykova náměstí, je umístěna pamětní deska upomínající na setkání dvou géniů českých dějin. K tomu mělo dojít někdy v roce 1893 a jde o Járu Cimrmana a místního rodáka Jana Eskymo Welzla ─ polárníka, cestovatele a dobrodruha, který žil desítky let na dalekém severu. Svá polární dobrodružství vylíčil v několika knihách (např. 30 let na zlatém severu). Ty seznamují čtenáře s přírodními i kulturními reáliemi zemí, kudy Welzl putoval, a popularizují tak poznávání severu. Nalézáme v nich ale také mnoho nepřesných a nepravdivých informací, takže se staly zdrojem kontroverzí, přesto se těšily nesmírné popularitě mezi čtenáři. Oba géniové se zde měli sejít před Welzlovým odjezdem na daleký sever. Cimrman mu měl poskytnout cenné rady a věnovat čtyři krejcary, které Welzl nikdy neutratil. Pamětní deska byla slavnostně odhalena 7. 3. 2018 u 125. výročí této události za přítomnosti Zdeňka Svěráka. Jde o tabulku s textem připomínající ono setkání umístěnou na zdobném kovaném železném rámu. Autory památníku jsou místní kameník Ivo Urban a umělecký kovář Pavel Kopřiva. V případě této desky jde o víc než jen snahu vytvořit si nějaké „Cimrmanovské místo“, jelikož Welzl byl opravdu jednou z předloh pro postavu Járy Cimrmana, čímž se pánové Svěrák a Smoljak nijak netají. Welzl byl navíc opravdu postavou cimrmanovského ražení a je v tomto duchu v Zábřehu každoročně připomínán Welzlováním, což je festival cestovatelů, dobrodruhů a recesistů.

Spjatá místa: Socha Jana Eskymo Welzla v Zábřehu
Expozice Jana Eskymo Welzla v zábřežském muzeu

Pamětní deska připomínající setkání Jana Eskymo Welzla a Járy Cimrmana