Přímo na zábřežském nádraží stojí pískovcová socha nejslavnějšího místního rodáka polárníka, cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (1868─1948). Jejím autorem je sochař Stanislav Lach a stojí zde od roku 2007.

Nádraží v Zábřehu zdobí socha asi nejslavnějšího místního rodáka Jana Eskymo Welzla (15. 8. 1868 Zábřeh – 19. 9. 1948 Dawson City, Kanada). Welzl byl polárník, cestovatel a dobrodruh, který strávil podstatnou část svého života na dalekém severu zejména na Sibiři, ale také na Aljašce a Yukonu v Kanadě. Welzlova polární dobrodružství barvitě vylíčená v několika knihách (např. 30 let na zlatém severu) se těšila nesmírné popularitě. Jsou typem popularizace poznávání severu a jeho geografických, klimatických i etnografických reálií, přestože obsahují také mnoho nepřesných a nepravdivých informací. Socha ztvárňuje Welzla stojícího vedle sbalených kufrů s čepicí v levé ruce jako bodrého, veselého chlapíka v mírně nadživotní velikosti. Inspirací pro toto zpodobení měla být fotografie Welzla z jeho návštěvy rodného města na konci dvacátých let. Autorem sochy je olomoucký sochař Stanislav Lach, je zhotovena z pískovce a váží 2,5 tuny.

Socha byla odhalena poprvé v roce 1998 u příležitosti 130. výročí Welzlova narození a 50 let od jeho úmrtí, kdy byla umístěna v centru města na podstavci, který předtím sloužil soše J. V. Stalina. V roce 2007 bylo rozhodnuto o přemístění sochy do současné lokace. Důvodem bylo to, aby byla socha více na očích, což se podařilo. Welzlova socha nyní kyne nejen lidem přijíždějícím do Zábřeha, ale jelikož je socha dobře viditelná i z vlaku, tak i všem kdo projíždí vlakem na hlavní trati z Prahy do Ostravy.

Spjatá místa: Pamětní deska připomínající setkání Jana Eskymo Welzla a Járy Cimrmana
Expozice Jana Eskymo Welzla v zábřežském muzeu

Socha Jana Eskymo Welzla v Zábřehu