Pamětní deska Karla Jaroslava Mašky v jeskyni Šipka ve Štramberku a nález Šipecké čelisti
Datace:
Anotace:
Pamětní deska v jeskyni Šipka na kraji Štramberku připomíná od roku 1923 amatérského paleontologa, antropologa, archeologa Karla Jaroslava Mašku (1851─1916). Maška jeskyni zkoumal a roku 1880 objevil nejslavnější místní nález, Šipeckou čelist patřící dítěti neandrtálce.
Popis:
Přímo na stěně jeskyně Šipka na vrchu Kotouč nedaleko centra Štramberku je umístěna pamětní deska připomínající Karla Jaroslava Mašku (28. 8. 1851 ─ 6. 2. 1916). Maška byl středoškolským profesorem matematiky, a především mezinárodně známým amatérským badatelem na poli archeologie, antropologie a paleontologie. Maška po studiích na německé reálce v Brně, kde byl jeho učitelem přírodopisu Johan Gregor Mendel, pokračuje ve studiích na Vídeňské univerzitě. Po studiích krátce působí na několika moravských středních školách, až roku 1878 přichází na obecní německou reálku v Novém Jičíně, kde setrvá až do roku 1892. Od počátku svého učitelského působení v Novém Jičíně se Maška věnuje průzkumu jeskyně Šipka v nedalekém Štramberku. A právě jeden Maškův nález udělal ze Šipky světově proslulé naleziště. Byla to Šipecká čelist nalezená 26. 8. 1880. Jednalo se o fragment čelisti dítěte člověka neandertálského, první nález neandertálce u nás. K objevu došlo pouhých pár desítek let po nálezu prvních pozůstatků neandertálců na Gibraltaru a v Německu. Tedy v době, kdy stále probíhala bouřlivá debata, zda se jedná o nálezy jiného druhu člověka či pouze o nějaké patologické kosti současného typu člověka. Maška se klonil k první variantě, která byla později potvrzena. Čelist byla jako nesmírně cenný nález umístěna do Zemského muzea v Brně. V průběhu 2. světové války byla evakuována spolu s dalšími cennými nálezy na zámek v Mikulově. Tam bohužel i s celým zámkem v dubnu 1945 shořela. Dochovaly se tak jen odlitky, fotky a rentgenový snímek. V Šipce a poté na hradišti Kotouč se po neandrtálcích vystřídaly takřka všechny archeologické kultury od lovců mamutů po Kelty. Kromě výzkumů Šipky se Maška podílel i na průzkumu další světoznámě paleontologické a archeologické lokality nedalekého Předmostí. Maška byl mezinárodně uznávaným badatelem a členem několika učených společností. V roce 1915 byl dokonce jmenován přednostou geologicko-paleontologického oddělení Zemského muzea v Brně.
Pamětní deska na počest Karla Jaroslava Mašky byla odhalena 10. 6. 1923. Autorem je akademický sochař František Juráň (1870–1939), rodák z Příboru.
Spjatá místa:
-
Klíčová slova: antropologie; paleontologie; Karel Maška; Šipecká čelist; Šipka; Štramberk; neandrtálci; František Juráň
Literatura a další odkazy:
Maška, O.: Karel Jar. Maška - Život a dílo moravského badatele o pravěku. Blansko 1965.
NERUDA, Petr. Neandertálci na Kotouči u Štramberka. 1. vyd. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, 2006. 65 s. Archeologické památky střední Moravy; sv. 12. ISBN 80-86989-04-6.
Autorské iniciály: JAK
Fotografie:
Hlavní vstup do jeskyně Šipka (Autor: JAK)
Maškova deska nad vstupem do jedné z chodeb (Autor: JAK)
Detail desky K. J. Mašky (Autor: JAK)