Významný lékař, zoolog, mikrobiolog a parazitolog Stanislav Provázek z Lanova (1875–1915), který pocházel z Jindřichova Hradce, proslul zejména objevem původce skvrnitého tyfu. Ironií osudu bylo, že se Provázek touto nemocí sám nakazil, a ve velmi mladém věku zemřel. Byl pohřben v rodinné hrobce na lesním hřbitově u Kamenice nad Lipou.

Vědecké působení Stanislava Provázka (německy Prowazek, někdy se objevuje česká varianta jména Prowázek) bylo během jeho krátkého života velmi bohaté a intenzivní. O tom svědčí nejen jeho výzkumná práce související s patogenními vlivy jednobuněčných organismů, ale také množství jeho publikací. Po studiu zoologie a botaniky na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze Provázek působil na několika vědeckých institucích v Německu a své výzkumy prohloubil během četných zahraničních cest do blízkých i vzdálených zemí. Například na Jávě se zabývá ve spolupráci s Albertem Neisserem výzkumem syfilis, s Ludwigem Halberstädterem se zase věnoval výzkumu oční infekční nemoci trachomu. Od roku 1907 působil Provázek jako vedoucí zoologického oddělení Ústavu tropických nemocí v Hamburgu. Během svého profesního života publikoval přes 200 prací. Jedno z jeho nejvýznamnější pojednání z roku 1910 nese název Einführung in die Physiologie der Einzelligen (Úvod do fyziologie prvoků).

Během balkánských válek pracoval Provázek od roku 1913 v Bělehradu a od roku 1914 v Konstantinopoli, kde odhalil původce skvrnitého tyfu – veš šatní. Po přesídlení do Chotěbuzi (německy Cottbus) v lednu roku 1915 se však nakazil v ruském zajateckém táboře touto nemocí a zanedlouho zemřel. Hrob Stanislava Prowazka se nachází na lesním hřbitově Bradlo nedaleko Kamenice nad Lipou. Jeho ostatky byly v hrobě pietně uloženy rok po jeho smrti v roce 1916.

Spjatá místa: Pamětní deska Stanislava Prowazka (Provázka) v Jindřichově Hradci

Klíčová slova: botanika; zoologie; parazitologie; mikrobiologie; skvrnitý tyfus; vědecké cesty; prvoci

Hrob Stanislava Provázka (Prowazka) z Lanova v Kamenici nad Lipou