Pamětní deska Otty Seydla v Přešticích

Pamětní deska Otty Seydla (1884–1959) připomíná osobnost tohoto významného astronoma, meteorologa a historika astronomie. V rámci své historické práce vydal např. soupis polárních září, které byly pozorovány na území Čech a Moravy. Seydl navštěvoval v Přešticích základní a měšťanskou školu, a právě ve vstupní hale Základní školy Josefa Hlávky v Přešticích se Seydlova pamětní deska nachází. 

Po studiích fyziky a matematiky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě a 12letém učitelském působení v Českých Budějovicích se Otto Seydl dostal ke svému vytouženému povolání v oboru astronomie. Díky podpoře astronoma Františka Nušla, který tenkrát trávil většinu času v ondřejovské hvězdárně, nastoupil Seydl v roce 1921 do hvězdárny v pražském Klementinu. Seydl zde měl na starosti administrativu a vedení knihovny, obstarával pravidelnou časovou službu, spolupracoval na meteorologických pozorováních a do roku 1927 na magnetických měřeních. Po obhájení disertace zabývající se stelární statistikou pod názvem Rozdělení stálic velikosti 6,5 a jasnějších katalogu Harvard Revised Photometry v soustavě souřadnic galaktických se stal Seydl doktorem přírodních věd. Téma stelární statistiky Seydla provázelo i v následujících letech a publikoval k němu několik dalších prací. V roce 1930 začal pořádat klementinský archiv, jehož počátky sahaly do roku 1775. V rámci této činnosti se v Seydlovi probudila vášeň pro zpracování historie astronomie a tato ho už neopustila do konce života. Seydl se zajímal o osobnosti, které působily na klementinské hvězdárně – objevné byly zejména jeho práce o Antonínu Strnadovi a Aloisi Martinovi Davidovi, zpracovával však také historii hodin a přístrojů nebo vydal soupis o polárních zářích, které byly v letech 1013–1951 pozorovány na území Čech a Moravy. Obtížně dostupné informace dohledával Otto Seydl s neuvěřitelnou pečlivostí v klášterních archivech či knihovnách po celé zemi, a z důvodu možnosti porozumění historickým astronomickým spisům se začal učit arabsky nebo také klínové písmo. Po odchodu Františka Nušla do penze se stal Seydl v roce 1938 správcem Státní hvězdárny, během nacistické okupace byl funkce zproštěn (ve hvězdárně však mohl nadále pracovat), ale po II. světové válce se stal v roce 1947 jejím ředitelem. V roce 1948 byl však direktivně penzionován a musel opustit jak Klementinum, tak také Ondřejov. Seydl se však nadále věnuje historii astronomie a publikuje mnohé práce. Intenzivněji se však v tomto období zabýval také meteorologií a v letech 1955–1958 pracoval v pražském Hydrometeorologickém ústavu. Otto Seydl zemřel 15. 2. 1959 v Praze. 

Pamětní deska Otty Seydla se v Přešticích nachází ve vestibulu Základní školy Josefa Hlávky. K jejím slavnostnímu odhalení došlo z iniciativy České astronomické společnosti dne 22. 9. 2017.

Hyklová, P.: Dědictví klementinských exaktních věd a druhý život „matematického muzea“ v 19. a 20. století. In: Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis. 2/2017, s. 45–65. 

 

Boháček, J.: Otto Seydl (1884–1859). In: Akademický bulletin. Oficiální časopis Akademie věd ČR. URL: http://abicko.avcr.cz/miranda2/m2/2009/05/13/ [24.8.2021].

Jíra, J.: Odhalení pamětní desky Otty Seydla. In: Česká astronomická společnost. Astronomický informační server astro.cz. URL: https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/odhaleni-pametni-desky-otty-seydla.html [24.8.2021].

Rak, J. M.: Astronom dr. Otto Seydl. In: Vladimír Kocour. Optika ve službách astronomie. URL: http://www.planetary.cz/2010/12/astronom-dr-otto-seydl/ [1.9.2021].