Filip Stanislav Kodym se narodil v Opočně roku 1811 v rodině místního učitele a knihaře. Zřejmě otcova životní záliba v knihách mladého Kodyma přivedla k zájmu o čtení, vědu a literaturu. Ačkoliv rodina nebyla majetná a otec syna přesvědčoval k pokračování v knihařském řemesle, Filip Stanislav Kodym během školní docházky prokázal velký talent ke studiu a zálibu v přírodních vědách a zvolil si pro sebe studium medicíny na Vídeňské univerzitě. Byl ze skromných poměrů, ale s velkými finančními obtížemi studia dokončil roku 1838 a nejprve pracoval jako sekundární lékař v Mikulášovicích. Zdejší nemocnice mu ovšem nenabízela vědecké a kulturní vyžití, po kterém tolik toužil a taky se záhy přesunul do Prahy. Zde se nedlouho poté zapojil do kruhů místních intelektuálů, vědců a literátů. Vedle svého lékařského povolání začal přispívat do mnoha časopisů a novin a následně také začal vlastní periodika vydávat. Jako velmi nadšený patriot zároveň usiloval o zlepšení výuky a výchovy na českých školách, věnoval se osvětě na pedagogických ústavech, podporoval zakládání škol a knihoven a jeden školský ústav také sám založil.

Jeho největší zásluha na poli přírodních věd ale spočívala v popularizaci. Byl totiž velkým obdivovatelem a podporovatelem přírodních věd a ve svých článcích pro širokou veřejnost popularizoval nejnovější témata z fyziky, zdravovědy a biologie. Spolupracoval tak například s předními vědci své doby, přátelský vztah ho pojil především s význačným českým zoologem a mineralogem Janem Svatoplukem Preslem (1791-1849) nebo fyzikem Františkem Studničkou (1836-1903). Pohyboval se v okruhu předních vědců a popularizoval jejich práce i práce dalších českých vědců v populárních článcích. Cílil především na mládež, ale i na chudé vrstvy, především rolníky, pro které sepisoval i správné zásady hospodaření na základě poznatků z biologie rostlina hospodářských zvířat. Ve svých populárních pracích z fyziky se podílel i na tvorbě nové české terminologie, z nichž se většina nakonec neujala (fyzice například říkal „živlověda“ nebo vodivým látkám „pouštivci“). Dále napsal učebnici chemie i popularizační knihy k zeměpisu. Vedle toho patří i k prvním našim popularizátorům Charlese Darwina. V Praze také zřídil malou soukromou pokusnou zoologickou a botanickou zahradu u své vily Kodymka v pražské Šárce. Po smrti byl pohřben na šáreckém hřbitově v Praze, a v jeho rodném městě mu byla umístěna pamětní deska.

Klíčová slova: dějiny přírodních věd; popularizace; výchova; Charles Darwin; učebnice

Pamětní deska Filipa Stanislava Kodyma