Josef Klvaňa se narodil ve Vídni. Rodiče se s ním záhy přestěhovali na Moravu, pracovali mimo jiné
jako hostinští. Klvaňa navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a poté české gymnázium
v Olomouci. Už během středoškolských let se u něj projevovalo umělecké nadání i zájem o přírodní
vědy, zejména mineralogii a geologii. Po maturitě nastoupil ke studiu na pražské Karlo-Ferdinandově
univerzitě. Během pobytu v Praze se setkával s významnými osobnosti českého kulturního života a
zároveň pracoval jako asistent mineralogického oddělení Muzea Království českého v Praze (dnes
Národního muzea). V roce 1882 se vrátil na Moravu, vyučoval na českých gymnáziích v Kroměříži a
v Uherském Hradišti, od roku 1898 až téměř do své smrti byl ředitelem českého gymnázia v Kyjově
(zřízeného 1898). Zabýval se přitom také přírodovědeckými výzkumy (zejména mineralogií, ale také zoologií, botanikou a dalšími obory) a etnografickým a folkloristickým bádáním. K oběma zájmům nacházel na jižní Moravě dostatek podnětů a své výzkumy zúročil ve velkém množství publikací.
Namátkou zde uvádíme příklady: Želva evropská na Moravě a ve Slezsku, Ložiska kostí mamutích
v Předmostí u Přerova, Vázání šátků na Moravském Slovácku. K jeho dalším aktivitám patřilo, že se
podílel na organizaci významné Národopisné výstavy v Praze v roce 1895. Stal se také členem
Říšského geologického ústavu ve Vídni a České akademie pro vědy, slovesnost a umění a mnoha
dalších spolků a organizací. Císař František Josef I. mu udělil titul vládní rada.

Klvaňa byl člověk skutečně širokého kulturního rozhledu a mnoha odborných zájmů. Studoval
moravskou zemi z různých úhlů pohledu, její geologickou minulost, současnou přírodu i kulturu a
usiloval o její budoucí vzdělanost i celkovou životní úroveň jejích obyvatel.

Spjatá místa: Josef Homola
Pamětní deska Josefa Klvani
Náhrobek Josefa Klvani

Klíčová slova: botanika; dějiny přírodních věd; geologie; mineralogie; naturfilosofie [přírodní filosofie]; paleontologie; vlastenecká věda; geologie; zoologie; moravská přírodověda