Božínka – zaniklá vila Alberta Vojtěcha Friče v Praze

Na rodinném pozemku, zvaném podle tradice Božínka, nechal vystavět v letech 1911–1913 cestovatel, botanik a etnograf Alberto Vojtěch Frič (1882–1944) vilu a skleníky pro své etnografické sbírky a exotické rostliny, zejména kaktusy. Součástí rozlehlého svažitého pozemku byla i pokusná aklimatizační zahrada (1932–1944). Božínka se stala za první republiky centrem společenského dění. Frič zde prováděl také ojedinělé pokusy s rostlinami.

Alberto Vojtěch Frič byl soukromým badatelem-samoukem. Veřejnost ho zná především jako sběratele a pěstitele kaktusů. Méně se už ví o jeho pokusech s fyziologií a křížením rostlin. Rekonstruoval jak původní Mendelovy pokusy, tak Mičurinovy, i pokusy dalších vědců, za účelem poukázat na slabiny mendelistických představ. Nevystupoval proti Mendelovi, ale proti mendelismu – tedy soudobému pojetí aplikace Mendelových zákonů v syntéze s darwinismem. Na rostlinách totiž pozoroval jiné skutečnosti, které tehdejší doktríně neodpovídaly. Frič nebyl antidarwinistou, naopak chápal Darwina v jeho původních myšlenkách a – stejně jako on je vyvozoval z praktických pokusů a pozorování. Pohrdal spíše rodící se genovou teorií roubovanou na darwinismus, její přímočaré závěry považoval za zneužitelné pro eugeniku.

Frič designoval své pokusy sám, využíval všechny tehdy známé metody. O svých výsledcích vedl korespondenci s mnoha vědci. Většinu jeho otázek a nesrovnalostí však soudobá věda nedokázala zodpovědět, jednoduché aplikace Mendelových zákonů pro vysvětlení pozorovaných jevů nestačily, nebo s nimi byly přímo v rozporu.

Během války se Frič soustředil na pěstování kříženců s vhodnými vlastnostmi a výnosy, které bylo možno využít k domácímu samozásobení zeleninou (např. rajčata roubovaná na brambory). Provozoval i pokusy s křížením domácích zvířat.

Po Fričově smrti v roce 1944 obývala nadále malou část vily jeho manželka Draga Fričová (zemřela 1971), i když byla nucená nemovitost prodat. Skleníky a pokusné zahrady však chátraly. I přes četné občanské snahy se nepodařilo vilu památkově ochránit a v roce 2005 byla zbourána. Počátkem roku 2018 byly odstraněny i poslední terénní zbytky, upomínající na bývalé skleníky a zahradu. V současnosti připomíná slavnou minulost někdejší vily Božínka jen jméno přejaté pro současnou zástavbu.

Crkal, K.: Lovec kaktusů. Praha 1983, s. 432.

Deyl, V.: Lovec života. Životní osudy A. V. Friče, cestovatele, národopisce, kaktusáře, spisovatele a tvůrce nových rostlin. Praha 1954, s. 209.

Frič, A., V.: O kaktech a jejich narkotických účincích. Praha 2015, s. 117.

Frič, A., V.: Indiáni Jižní Ameriky. Praha 1977, s. 252.

Frič, A., V.: Čerwuiš aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu. 3., upravené vydání. Praha 2011, s. 233.

Frič, A., V.; Frič Ferreira R.: Indiánská knížka. Praha 2012, s. 208. 

Fričová, Y.: Alberto Vojtěch Frič. URL: https://www.checomacoco.cz/a-v-fric/ [30. 8. 2021].

 

 

Pohled na vilu Božínka se skleníky a zásobními zahradami (Autor: Soukromý archiv A. V. Friče)

Pařeniště na Božínce, 1924. (Autor: Soukromý archiv A. V. Friče)

Pohled na horní zahrady na Božínce v zimě (Autor: Soukromý archiv A. V. Friče)

Na Božínce s kozou (období protektorátu) (Autor: Soukromý archiv A. V. Friče)

Obraz J. Seidla - Fričovy kaktusy (Autor: Soukromý archiv A. V. Friče)