Pamětní deska Rudolfa Dvořáka (1874–1945) připomíná místo působení tohoto významného botanika, entomologa a mykologa. V rámci své vědecké činnosti se Dvořák věnoval zejména algologii (studiu řas a sinic) a později obsáhlému výzkumu mohelenské hadcové stepi. Spolu s dalšími přírodovědci inicioval v roce 1933 prohlášení tohoto území za přírodní rezervaci.

Třebíčský rodák Rudolf Dvořák vystudoval ve svém rodném městě nižší gymnázium a po studiích na učitelském ústavu v Brně působil jako pedagog na několika místech ve svém rodném kraji. Od roku 1924 žil v Mohelně, kde učil na měšťanské škole. Od roku 1928 opouští učitelské povolání a plně se věnuje vědecké činnosti. Díky svým důkladným znalostem a četným exkurzím do blízkého i širšího okolí Dvořák vytvářel obsáhlou sbírku motýlů, brouků, rostlin, hornin a minerálů.

Raná Dvořákova přírodovědná činnost je spojena s oborem algologie, detailnímu výzkumu řas středního Pojihlaví se však věnuje také po přestěhování do Mohelna. Postupem času se ale jeho zájem upíná na celoevropsky významnou lokalitu hadcové stepi. Rudolf Dvořák zde iniciuje komplexní výzkum a k odborné vědecké činnosti inspiruje řadu dalších odborníků – zoology, mykology, algology nebo lichenology. Sám se na hadcové stepi zabýval především nanismy, tedy trpasličími rostlinnými formami, o kterých publikoval odborné práce od roku 1927. Jeho hlavní dílo Nanismy, které bylo nejpodrobnější prací o mohelenských trpasličích rostlinných formách, vyšlo v roce 1935. Dvořák se v této své práci nesoustředil pouze na morfologickou variabilitu, ale studoval také ekologické a fyziologické faktory. V mohelenské hadcové stepi napočítal 279 druhů nanismů, mezi nejnápadnější druhy patří například mák polní, zvonek okrouhlolistý, stračka polní, pomněnka tuhá nebo rozrazil klasnatý. V souvislosti s hadcovou stepí Dvořák publikoval také práce o houbách a objevil řadu nových druhů. Společně se známým profesorem botaniky Josefem Velenovským popsal nový rod stepních hub (Galeropsis).

V roce 1929 se stal Dvořák dopisujícím členem Klubu přírodovědeckého v Brně a od roku 1930 řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti. Zajímavostí je, že Rudolf Dvořák otevřel ve svém bytě v Mohelně ve 30. letech přírodovědné muzeum. Vystavoval zde nejen své herbáře, výše zmíněné sbírky brouků, motýlů, nerostů či archeologické exponáty, ale pozoruhodnou byla také jeho sbírka vltavínů čítající přes 300 kusů.

Pamětní deska Rudolfa Dvořáka byla v Mohelně odhalena dne 10. 8. 2018 z iniciativy místního muzea. Její výroba byla sponzorským darem mohelenské firmy LiMiD s.r.o. Autorem textu desky je Pavel Veselý z brněnské Mendlovy univerzity.

Janko, J.: Dvořák Rudolf (9.4.1874–10.11.1945). In: Vošahlíková, P. a kol.: Biografický slovník českých zemí, 15/2012, s. 490–491.

Janko, J.: Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Praha 1997.

Macků, J.: Mohelenská hadcová step. In: Živa, 2/1960, s. 42–45.

Suza, J.: K šedesátinám Rudolfa Dvořáka, učitele a botanika v Mohelně. Zvláštní otisk ze Sborníku přírodovědeckého klubu v Brně, roč. XVI. Brno 1933.

Detail pamětní desky Rudolfa Dovořáka v Mohelně (Autor: LeO)

Pohled na bývalý dům Rudolfa Dvořáka s pamětní deskou v Mohelně (Autor: LeO)

Historická fotografie Rudolfa Dvořáka (Autor: Muzeum Mohelenska)

Rudolf Dvořák v pozadí s krajinou Mohelenské hadcové stepi (Autor: Muzeum Mohelenska)

Pamětní deska Rudolfa Dvořáka v Mohelně