Bavor mladší Rodovský z Hustířan na zámku v Budyni nad Ohří

Bavor mladší Rodovský z Hustířan (asi 1526 – asi 1600) patřil k nejvýznamnějším a nejvlivnějším českým alchymistům. Dějiny věd v českých zemích však Rodovský obohatil nejen alchymickými spisy, které zahrnují překlady významných děl tohoto oboru do češtiny, ale také pojednáními z oblasti astronomie a historie. Působení Bavora Rodovského z Hustířan je úzce spjato také se zámkem v Budyni nad Ohří. 

Bavor mladší Rodovský z Hustířan se jako samouk hluboce zajímal o nejrozmanitější vědecké obory. Vedle astronomie, matematiky, medicíny a historie ho však nejvíce zaujala alchymie. Jejím úkolem je podle Rodovského – s odkazem na Theophrasta Paracelsa – nejen zkoumání vzájemného vztahu kovů a jejich proměna (např. s pomocí rozpouštění, kalcinace či destilace), ale také příprava účinných léků. Působení Rodovského v oblasti alchymie odkazuje k jeho obsáhlým praktickým chemickým znalostem. Nebyl tím, kdo by přišel s nějakou novou teorií, ale ve svých česky psaných rukopisech představoval a odborně komentoval jak starší české alchymické prameny, tak také jiná cizojazyčná díla podobné orientace. Významnou součástí jeho rukopisů známých pod názvy O Hermesově filosofii a Kniha o dokonalém umění chymickém se tak staly překlady tehdejších zásadních alchymistických spisů do češtiny. Vlastním alchymistickým pojednáním je Rodovského jak teoreticky, tak prakticky laděný rukopis z roku 1595, nesoucí název Řeči filosofické. Zde přibližuje základy alchymie, přináší návody na různé experimenty i teoretické úvahy o složení kovů, kterým vévodí „merkurosulfurová“ teorie. Posledním Rodovského dílem je Alchymie česká, která přináší vedle obsáhlých poznámek k dějinám alchymie a dílům jiných autorů jeho praktické zkušenosti z chemické praxe. Vedle historických prací týkajících se Aristotela, Plútarcha nebo Alexandra Velikého vydal Rodovský v roce 1574 astronomický spis Krátké sepsání o divné světlosti jedné hvězdy a hvězd, jež slovou fixae. Také v dalších letech působil v astronomicko-astrologické oblasti. V letech 1573–1576 pracoval Rodovský ve službách Viléma z Rožmberka. V posledních 20 letech svého života žil Rodovský na zámku v Budyni nad Ohří u Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka, který byl také velkým příznivcem renesanční vědy a alchymie. Na tomto zámku také Bavor Rodovský z Hustířan kolem roku 1600 umírá. Dnes je jeho tamější působení tematizováno v rámci expozice v Jandově muzeu, které se nachází v budyňském zámku.

 

Bittner, J. a kol.: Budyně nad Ohří. Historie regionu města. Budyně nad Ohří 1998.

Kuncitr, V.: Alchymie v Českých zemích. In: Opus magnum. Praha 1997, s. 48–62, zde s. 60–62. 

Purš, I., Karpenko, V.: Alchymie na šlechtických dvorech v českých zemích. In: Purš, I., Karpenko, V. (ed.): Alchymie a Rudolf II. Praha 2011, s. 47–91, zde s. 82–86. 

Zachar, O.: O alchymii a českých alchymistech. Praha 1911, s. 172–225. 

Místo posledních let života Bavora Rodovského z Hustířan na zámku v Budyni nad Ohří (Autor: LeO)