Pamětní desky fyzika Andrease Baumgartnera (1793–1865), které se nacházejí na jeho rodném domě ve Frymburku, připomínají důležitý vědecký přínos této osobnosti. Vedle toho, že sepsal řadu fyzikálních učebnic, proslul Baumgartner zejména svými zásluhami při stavbě prvního elektromagnetického telegrafu v rakousko-uherské monarchii.

Vědecká angažovanost Andrease Baumgartnera se týkala zejména přírodních věd a techniky, činný byl však také v politické oblasti. Baumgartner pocházel z frymburské pekařské rodiny a díky velkému studijnímu nadání mohl opustit rodinnou tradici a mohl se vydat z Frymburka na studia. Od svých 11 let studoval na latinské škole v Linci a již zde ho upoutaly přírodní vědy a matematika. Od roku 1810 Baumgartner studoval na Vídeňské univerzitě přírodní vědy. Nejvíce ho zaujala fyzika, a v tomto oboru také získal ve velmi mladém věku profesuru. Fyziku od roku 1817 vyučoval na lyceu v Olomouci, od roku 1823 na Vídeňské univerzitě a jeho 3dílný spis z roku 1824 Die Naturlehre nach ihrem gegenwärtigen Zustand mit Rücksicht auf mathematische Begründung (Nauka o přírodě ve svém současném stavu s ohledem na matematické základy) se stal velmi populární a opětovně vydávanou učebnicí. Tato, stejně jako další Baumgartnerovy učebnice, byly od 20. do 50. let 19. století téměř jedinou příručkou fyziky pro různé typy škol. V době svého vídeňského působení Baumgartner vydával se svým kolegou Andreasem von Ettingshausen nebo také sám Zeitschrift für Physik und Mathematik (Časopis pro fyziku a matematiku), později nesl časopis název Zeitschrift für Physik und verwandte Wissenschaften (Časopis pro fyziku a příbuzné vědy). Baumgartner proslul také svými populárně vědeckými přednáškami pro umělce, řemeslníky a širokou veřejnost. Pedagogické působení však musel Baumgartner opustit ze zdravotních důvodů a zastával poté vedoucí posty v oblasti průmyslu. Od roku 1846 byl pověřen řízením výstavby telegrafických zařízení a v rámci této pracovní pozice se zasloužil o zprovoznění první linky elektromagnetického telegrafu na trase železnice Brno─Vídeň. Později byl Baumgartner pověřen řízením výstavby železnic a po revolučním roce 1848 působil v politické sféře. V roce 1851 se stal prezidentem vídeňské Akademie věd a v této funkci setrval do konce svého života.

První pamětní deska nacházející se na rodném domě Andrease Baumgartnera pochází z roku 1870 a je psána německy. Vlevo od ní se nachází druhá Baumgartnerova pamětní deska, která byla na jeho rodném domě umístěna u příležitosti 150letého výročí postavení prvního elektrického telegrafu v Rakousku-Uhersku. Jedná se o českou pamětní desku, kterou věnovaly akciová společnost Telekom a město Frymburk. K jejímu odhalení došlo v roce 1996.

Markus, J. K.: Městečko Frymburk, jeho okolí a slavní rodáci. Linec 1870.

Nový, L. a kol.: Dějiny exaktních věd v českých zemích. Praha 1961, s.170.

Internetové zdroje:

Andreas von Baumgartner, Kohoutí kříž. URL: https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=baumg [7. 7. 2021].

Pj: Andreas Baumgartner, Encyklopedie Český Krumlov. URL: https://encyklopedie.ckrumlov.cz/cz/osobno_bauand/ [15. 8. 2021].

Pamětní desky Andrease von Baumgartnera na jeho rodném domě ve Frymburku (Autor: LeO)

Detailní záběr pamětní desky Andrease von Baumgartnera na jeho rodném domě ve Frymburku z roku 1996 (Autor: LeO)

Detailní záběr pamětní desky Andrease von Baumgartnera na jeho rodném domě ve Frymburku z roku 1870 (Autor: LeO)

Celkový pohled na rodný dům Andrease von Baumgartnera ve Frymburku (Autor: LeO)

Portrét (litografie) Andrease von Baumgartnera z roku 1847 od Josefa Kriehubera (Autor: Volné dílo)