Působení kněze Jana Nepomuka Soukopa (1826–1892) je v oblasti průzkumu Moravského krasu úzce provázáno s osobností krasového badatele Jindřicha Wankela. Soukop populárně vědecky dokumentoval řadu míst Moravského krasu a z jeho pera pochází také první česká speleologická terminologie. Jeho hrob se nachází na čestném místě velehradského hřbitova.

Třebíčský rodák Jan Nepomuk Soukop studoval po ukončení německého piaristického gymnázia v Moravské Třebové filozofii a teologii v Brně. Po vysvěcení na kněze v roce 1849 Soukop krátce působil v Letovicích a poté v letech 1849–1862 v městečku Sloup, které patřilo do rájského panství rodiny Salm-Reifferscheidtů. Během svého působení ve Sloupu začal Soukop intenzivně spolupracovat s největším badatelem Moravského krasu, Jindřichem Wankelem, a stal se jeho přítelem a spolupracovníkem. Díky Wankelovi Soukop nabyl obsáhlé znalosti o krasových jeskyních a účastnil se také některých Wankelových badatelských výprav, např. do Macochy v roce 1856. O krasových výzkumech Soukop pak pojednával v rámci své prozaické literární tvorby, psal o Wankelových objevech a popularizoval je. Tak jsou v jeho knize z roku 1855 nesoucí název Kytečky ze Sloupu poprvé česky popsány krasové jevy, zejména jeskyně Kůlna nebo skalní útvar Hřebenáč před vchodem do Sloupských jeskyní. Soukop ve své tvorbě oblast Moravského krasu pojednává i v dalších letech a stává se prvním autorem krasového průvodce. Ten vychází v roce 1858 pod názvem Macocha a její okolí. V tomto průvodci Soukop na základě vlastního pozorování nejenom popisuje Macochu, Punkvu, krápníky v Ochozské jeskyni či se jako první zmiňuje o Kateřinské jeskyni, ale jeho přínosem je také zavedení české speleologické terminologie, jako např. propadání, žleb, komíny, hřebenáče nebo závrtek. Na žádost J. E. Purkyně Soukop napsal v roce do časopisu Živa 1857 stať Novější přírodnická bádání v okolí Sloupském, ve které referuje na základě vlastního pozorování o Wankelových výzkumech či prezentuje Wankelovy poznatky.

Jan Nepomuk Soukop zemřel v roce 1892 v Doubravici nad Svitavou, kde byl také pohřben. U příležitosti stého výročí jeho narození byly v roce 1926 Soukopovy ostatky přeneseny na čestné místo velehradského hřbitova (u zadní strany kostela Zjevení Páně), neboť o Velehrad se Soukop během svého života také intenzivně zajímal, a přispěl k rozvoji tohoto poutního místa.

Spjatá místa: Pamětní deska Jindřicha Wankela v Blansku; Pamětní deska Jindřicha Wankela před vstupem do jeskyně Býčí skála; Pamětní deska Jindřicha Wankela v předsíni jeskyně Býčí skála; Busta Jindřicha Wankela před východem z Punkvy

Klíčová slova: geologie; speleologie; popis jeskyní; zeměpisná literatura o Moravském krasu; první česká speleologická terminologie

Hrob Jana Nepomuka Soukopa na Velehradě