Pamětní deska Joachima Barranda v Praze na Újezdě
Datace: 1969
Anotace:
Joachim Barrande (1799–1883) přišel do Čech v roce 1833 s exilovým dvorem francouzského krále Karla X. a v Čechách strávil svůj celý další život. Začal se věnovat paleontologii a jako soukromý badatel nashromáždil obrovskou sbírku zkamenělin. Tu zpracovával právě ve svém bytě na Újezdě v Praze, kde mu byla zásluhou Československé akademie věd v roce 1969 osazena pamětní deska od K. Lidického.
Popis:
Barrande v Praze bydlel nejprve na Malostranském náměstí, později se přestěhoval do nárožního domu na rohu ulice Vítězná a Újezd. Zde v pětipokojovém bytě ve třetím poschodí pořádal své velkolepé paleontologické dílo. První zkameněliny našel Barrande na Zlíchově, tehdy za městskými hradbami Malé Strany. Služebnou mu dělala matka Jana Nerudy, Barbora. Díky Arbesově povídce Trilobit se traduje historka, kterak se právě ona zasloužila o záchranu jeho prvního nalezeného trilobita, kterého zakutáleného při úklidu, „ze spod lože vymetla“ a „symetrický otisk v kamenu upoutal sice na chvíli její pozornost; nicméně všední kámen byl by sotva ušel osudu, jaký stíhá za takových okolností každou smeť, kdyby prosté ženě z lidu nebylo napadlo, že snad se přece jen v ložnici a pod ložem jinak dosti podivínského monsiňóra neocitl náhodou...“
Barrande dával zkamenělinám i česká jména (Maminka, Tetinka, Panenka, Pantáta,...), byl to protest proti rozhodnutí vědeckého kongresu v Bologni (1881), který ustanovil jako jediná platná vědecká jména latinská a řecká (či latinizovaná). Rozhodnutí kongresu nakonec bylo staženo, a snad k tomu přispěl tímto „rýpnutím“ i Barrande, který se nám tak ukazuje v trochu zajímavějším světle než jen jako nudný osamělý a svědomitý inženýr.
Po Barrandově smrti zůstala sbírka v domě na Újezdě ještě několik let, dokud nebyla dokončena nová budova Národního muzea (1891). O organizaci jejího zpracovávání a dokončení Barrandova posmrtného díla se zasloužil především profesor Antonín Frič. Celá Barrandova sbírka je odhadována na stovky tisíc předmětů. Sbírka je součástí paleontologické expozice Národního muzea.
Spjatá místa:
Památník Joachima Barranda ve Skryjích (muzeum)
Pamětní deska Joachima Barranda na Barrandově skále v Praze
Pomník Joachima Barranda ve Skryjích a naučná stezka Po stopě trilobita
Národní přírodní památka Klonk - mezinárodní stratigrafické rozhraní silur - devon
Joachime Barrande
Klíčová slova: dějiny přírodních věd; paleontologie; Barrandova sbírka; Národní muzeum; vědecké názvosloví; Barbora Nerudová; trilobit
Literatura a další odkazy:
Horný, R., Turek, V.: Joachim Barrande (1799–1893), Život, dílo a odkaz světové paleontologii. Národní muzeum, přírodovědecké muzeum, Praha 1999, 56 pp.
Marek, J., Šarič, R., Kácha, P.: Joachim Barrande, Říkali mu jemnostpán – People called him gentle man, Česká geologická služba, Praha 2013, 66 pp.
Kříž, J.: Joachim Barrande. Český geologický ústav, Praha 1999.
Svoboda, J.; Prantl, F.: Barrandien. Geologie středočeského siluru a devonu v obrazech. ČSAV Praha 1958, s. 33─54.
Chlupáč, I. (eds.): Paleozoikum Barrandienu. Český geologický ústav, Praha 1992.
Autorské iniciály: MZ
Fotografie:
Pamětní deska J. Barranda v Praze na újezdě, odhalení bylo kvůli událostem v roce 1968 posunuto o rok, konalo se 20. 5. 1969 v rámci mezinárodního geologického kongresu. (Autor: Národní muzeum)
Slavnostní odhalení pamětní desky J. Barranda, jeden z proslovů měl francouzský geolog Pierre Bout (Autor: Národní muzeum)